Autorka sledovala kazivost chrupu na kosterních pozůstatcích slovanského obyvatelstva z 9.–10. století z pohřebiště v Olomouci-Nemilanech. Celkově bylo hodnoceno 794 zubů a detailně vyšetřeno 933 zubních alveolů. U trvalých zubů byla stanovena celková intenzita kazivosti 20,8 % a frekvence kazů dosáhla 72,9 %. U žen byly obě sledované hodnoty vyšší než u mužů.Z jednotlivých typů zubů byl kaz nejčastěji nalezen na stoličkách, poté sestupnou řadou na třenových zubech, špičácích a řezácích. Intenzita kazivosti zubů dolního zubního oblouku byla vyšší než u zubů horních. Výsledky studia chrupu zkoumaného kosterního souboru jsou srovnatelné s obdobnými výzkumy ze slovanské doby. Hodnoty intenzity a frekvence kazivosti zubů u Slovanů z Olomouce-Nemilan odpovídají skupině slovanského venkovského obyvatelstva a jsou výrazně vyšší než je tomu u studií zaměřených na majetnější obyvatele hradišť.

        Klíčová slova: slovanská populace – paleopatologie – kazivost chrupu