Ultrasonografie je všeobecně uznávanou metodou v diagnostice difuzních i ložiskových onemocnění štítné žlázy. Její hlavní omezení spočívá v neschopnosti lidského zraku analyzovat všechny informace, které ultrasonogram obsahuje; kromě toho je míra subjektivity hodnocení, daná zejména zkušeností vyšetřujícího, větší než u jiných zobrazovacích metod. Počítačová analýza textury ve spojení s automatickou klasifikací může představovat účinný nástroj, schopný bezprostředně po standardním vyšetření určit typ difuzního postižení s přesností až 100 %. Z řady postupů, které jsme v uplynulých letech vyzkoušeli, se nejlépe osvědčila kombinace prostorových, kookurenčních a systematicky konstruovaných příznaků, vybíraná selekční metodou, založenou na velikosti klasifikační chyby. Testováno bylo několik klasifikačních přístupů, z nichž optimální byl Bayesův klasifikátor doplněný o kritérium majority.

        Klíčová slova: štítná žláza, autoimunitní tyreoiditida, ultrasonografie, strojové vnímání, analýza textury, kookurence, automatická klasifikace.