Dlouhodobý výsledek Norwoodovy operace syndromu hypoplastického levého srdce je závislý na vývoji aorty a plicního řečiště. Devět pacientů bylo vyšetřeno angiokardiograficky za 5 - 11 měsíců od operace. U jednoho pacienta bylo prokázáno aneuryzma ascendentní aorty. Dva kojenci měli rekoarktaci, která byla u jednoho řešena balonkovou angioplastikou. U tří pacientů byl nápadný kolaterální oběh v souvislosti se stenózou brachiocefalického trunku v místě spojky. Jeden pacient měl aneuryzma brachiocefalického trunku před spojkou. Plicní řečiště bylo u většiny pacientů dostatečně vyvinuté. Průměr pravé větve byl 4 - 8,5 mm (med. 6,6 mm), průměr levé větve 5,2 - 8,2 mm (med. 5,7 mm). Index dle McGoona 1,3 - 2,0 (med. 1,7), index dle Nakaty 102 - 296 mm2/m2 (med. 190 mm2/m2). U 3 pacientů jsme zjistili lokální stenózu pravé větve plicnice v místě spojky. Jeden z nich měl dlouhou stenózu pravé větve plicnice za aneuryzmatem ascendentní aorty. U tří pacientů byla užší levá větev plicnice. Po Norwoodově operaci jsou časté změny na aortě, brachiocefalickém trunku i plicních arteriích, které vyžadují objektivizaci angiokardiografickým vyšetřením. Arteriální kolaterální oběh může být známkou rekoarktace nebo stenózy brachiocefalického trunku. Rekoarktaci je možné řešit balonkovou angioplastikou. V místě anastomózy je často zúžení na pravé větvi plicnice. Levá větev je někdy užší než větev pravá. Plicní cévní řečiště je zpravidla dostatečně vytvořené s dobrou kapacitou.

        Klíčová slova: krevní oběh, srdce, vrozená srdeční vada, syndrom hypoplastického levého srdce, kardiochirurgie, Norwoodova operace, angiokardiografické vyšetření, kojenec