Souhrn:
Během šestiletého období 1991–1996 autoři ošetřovali 17 nemocných s diagnózou Dandy-Walker kom-
plex. Autoři se přidržují anatomicko-radiologické definice a třístupňové klasifikace podle MR (1.
perzistující Blakeova výchlipka, 2. Dandy-Walker varianta, 3. Dandy-Walker malformace). 6 nemoc-
ných bylo léčeno zkratem pro supratentoriální hydrocefalus, 5 nemocných s fakultativními ventilovými
příznaky nebo příznaky ze zadní jámy bylo kontinuálně monitorováno po dobu 48 hodin. 2 z nich byli
indikováni ke zkratové operaci (1krát cystoperitoneální a 1krát ventrikuloperitoneální zkrat), 3 ne-
mocní spolu s 6 nemocnými s nespecifickými nebo žádnými klinickými příznaky byli indikováni k ob-
servaci. Autoři na malém souboru prezentují klinickou různorodost skupiny se společným embryonál-
ním původem. Formou přehledného článku demonstrují odlišné přístupy k jednotlivým stupňům
postižení, diskutují indikační a terapeutické limity a současné možnosti alternativního vyšetření.
Uvádějí také první (v ČR) výsledky aplikace kontinuální a paralelní monitorace tlaku mozkomíšního
moku. V závěru zdůrazňují omezené možnosti chirurgické léčby nemocných s vrozenou vývojovou
vadou. Příspěvek volně navazuje na tři předcházející články o malformacích zadního mozku. 1. Pře-
hled systematiky a etiologických teorií; 2. Syringomyelie, přehled; 3. Chiariho malformace dospělých.
Klinický obraz a chirurgická léčba.
Klíčová slova:
Dandy-Walker komplex, hydrocefalus, mentální retardace, zadní jáma lební, cysto-peri-
toneální zkrat
|