Na úvodní stránku ČLS JEP ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J. Ev. PURKYNĚ
Časopisy - Článek
Na úvodní stránku ČLS JEP Aktuality O Společnosti O nakladatelském středisku Časopisy Vyhledávání Knihy Supplementa Katalog
 
  Anglicky / English version Anest. intenziv. Med., 14, 2003, č. 3, s. 121–125
 
Hrudní paravertebrální blokády – závislost mezi objemem aplikovaného roztoku a počtem zasažených nervových struktur (anatomická studie) 
Málek J.1, Kurzová A.1, Šach J.2, Doubková A.3, Srp A.4 

1Klinika anesteziologie a resuscitace, UK 3. LF a FNKV, Praha, přednosta doc. MUDr. Jan Pachl, CSc. 2Ústav patologie, UK 3. LF a FNKV, Praha, přednosta prof. MUDr. Václav Mandys, CSc. 3Ústav anatomie, UK 3. LF, Praha, přednosta prof. MUDr. Jan Stingl, CSc.4Radiodiagnostická klinika UK, 3. LF Praha a FNKV, přednosta doc. MUDr. Jan Šprindrich, CSc.
 


Souhrn:

       Cíl studie: Paravertebrální blokáda získává v posledních 10 letech stále větší oblibu. Vzhledem k tomu, že na našem pracovišti používáme kontinuální metodu z jednoho vpichu, rozhodli jsme se ověřit, zda existuje lineární závislost mezi objemem podaného roztoku a počtem zasažených mezižeberních prostorů. Typ studie: anatomická studie na kadaverech. Název a sídlo pracoviště: UK, 3. LF a FNKV, Praha. Materiál a metoda: Na kadaverózním materiálu jsme provedli standardní technikou oboustranně paravertebrální punkci v oblasti Th4 s tím, že do vpichu na jedné straně jsme aplikovali 10 ml a do vpichu na druhé straně 20 ml roztoku obarveného metylenovou modří. Po vyjmutí hrudních orgánů jsme sledovali rozsah modrého zbarvení pod pleurou a počet zasažených mezižeberních prostorů. Výsledek: Ve studii jsme použili celkem 16 kadaverů, ale vzhledem k anatomickým a technickým problémům jsme mohli oboustrannou blokádu provést jen u 12 z nich. Prokázali jsme jasnou závislost (p < 0,05) mezi aplikovaným objemem a počtem zbarvených interkostálních prostorů u jednotlivých individuálních kadaverů, tj. mezi levou a pravou stranou u téhož preparátu, ale nepodařilo se nám prokázat žádný vztah mezi aplikovaným objemema rozsahem distribuce zbarvení. Při podání stejného objemu roztoku byl u různých kadaverů rozsah zabarvení zcela nepředvídatelný. Při detailním rozboru těchto příčin se ukázalo, že anatomicky není paravertebrální prostor jasně definován, a není ani dobře prokazatelný zobrazovacími metodami, pokud není aplikován do prostoru roztok. Jako možnou příčinu shledáváme to, že prostor je zřetelný až při průniku Tuohyho jehly a jeho velikost je dána kromě anatomických podmínek i tlakem a rychlostí podávaného anestetika. Nižší poddajnost tkání post mortem by vysvětlovala i nižší počet zabarvených mezižeberních prostorů ve srovnání se situací in vivo. Závěr: Na pokusu s kadavery se nám nepodařilo prokázat , že by existoval jasný obecný vztah mezi aplikovaným objemem a počtem zabarvených interkostálních prostorů. Význam tohoto zjištění pro klinickou praxi je ještě třeba dále zhodnotit.

        Klíčová slova: anestetická technika – místní anestezie – paravertebrální blokáda – rozsah blokády – anatomická studie
       

Objednat toto číslo jako - FYZICKÁ OSOBA nebo PODNIKATELSKÝ SUBJEKT

  ZPĚT NA OBSAH  
 
 
| HOME PAGE | KÓDOVÁNÍ ČEŠTINY | ENGLISH VERSION |
©  1998 - 2008 ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J. E. PURKYNĚ
Výroba: NT Servis, s.r.o., provozovatel serveru P.E.S. consulting, s.r.o.
WEBMASTER