Východisko. Časná enterální výživa je doporučována u nemocných v kritickém stavu. Při její aplikaci je vhodné postupovat podle předem stanovených protokolů. Cílem práce bylo zhodnotit výsledky podávání časné enterální výživy u kriticky nemocných interního charakteru na jednotce intenzivní metabolické péče. Metoda a výsledky. Časná enterální výživa byla podávána podle předem stanoveného protokolu. V prvních 96 hodinách byla podávána hypokalorická výživa 20–25 kcal/kg, do konce prvého týdne byla zvýšena na 25–30 kcal/kg – nutriční cíl. Vedle počtu nemocných, kteří dosáhli nutričního cíle, jsme sledovali počet nemocných, kteří tolerovali podávání enterální nutrice v prvních 96 hodinách hypokalorického obsahu, a počet nemocných, kteří měli komplikace vedoucí k nutnosti přejít z enterální na parenterální výživu. Časná enterální výživa byla podána 44 z celkového počtu 79 nemocných přijatých na jednotku intenzivní péče v život ohrožujícím stavu a s nutností plné nutriční podpory. Z těchto 44 nemocných (u 35 sepse, u 9 jiná interní příčina) zemřelo v průběhu hospitalizace na jednotce intenzivní péče 22 nemocných (50 %). Hypokalorická enterální výživa byla úspěšně podávána 36 nemocným (82 %) v průběhu prvních 96 hodin. U 8 nemocných (18 %) bylo nutné pro komplikace enterální výživu zastavit a nahradit ji výživou parenterální. Ve 3 případech byla enterální výživa komplikována napětím břišní stěny, ve 2 případech profuzním průjmem, v 1 případě současným výskytem napětí břišní stěny i průjmem a ve 2 případech aspirací výživy. Ve 27 případech bylo podávání výživy nazogastrickou sondou dobře tolerováno. Deseti nemocným musela být nazogastrická sonda vyměněna za nazojejunální pro zvýšený zbytkový žaludeční obsah. U 7 nemocných byla enterální výživa ukončena pro komplikace, když byla podávána nazogastrickou a v 1 případě nazojejunální sondou. Nutričního cíle pomocí podávání enterální výživy bylo dosaženo koncem prvého týdne hospitalizace u 26 nemocných (60 %). Závěry. Časnou enterální výživu podle stanoveného cíle a protokolu na jednotce intenzivní metabolické péče bylo možné podat úspěšně podstatné části nemocných v kritickém stavu. V 18 % bylo nutné pro komplikaci ukončit enterální a zahájit parenterální výživu. Nutričního cíle pomocí enterální výživy bylo dosaženo u 60 % nemocných.

        Klíčová slova: jednotka intenzivní péče, kriticky nemocný, časná enterální výživa, nazogastrická sonda, nazojejunální sonda.