Hyperintenzity v bílé hmotěmozkové v T2 váženémobraze jsou velmi senzitivní, ale obecně jen málo specifickou charakteristikou řady neurologických onemocnění. K určení substrátové diagnózy těchto ložisek je nezbytná znalost dostupných klinických údajů spolu s výsledky paraklinických testů. Přesto při vzájemné korelaci obvykle užívaných sekvencí T1W(SE), T2W(TSE), FLAIR a PD(TSE), popřípadě aplikací Gd-DTPA v modu T1W SE, můžeme v řadě případů již z distribuce a charakteru signálu v obraze magnetické rezonance vyslovit s větší či menší pravděpodobností určité podezření na substrátovou diagnózu nebo alespoň zúžit možnosti diferenciální diagnostiky.

        Klíčová slova: magnetická rezonance – ložiska zvýšeného signálu v bílé hmotě mozkové – diferenciální diagnostika