Cíle: Zhodnotit metodu katetrizačního uzávěru defektu síňového septa (ASD) Amplatzovou metodou. Zjistit rozdíly mezi katetrizačním a chirurgickým uzávěrem v účinnosti, ve funkčním výsledku, ve výskytu komplikací a ve finančních nákladech. Metody: Centrálně umístěný defekt síňového septa typu secundum jsme katetrizačně uzavřeli Amplatzovými okludery u 55 vybraných pacientů v letech 1998 až 2002. Medián věku pacientů byl 8,5 (6,2/13,5, 25. percentil/ 75. percentil) roků. Střední tělesná hmotnost byla 25,8 (20,3/51,9) kg. Průměr defektu síňového septa byl 12,0 (10/13,9) mm a pohyboval se v rozmezí od 5 do 22 mm. Střední doba sledování byla 372 (108/750) dní s rozmezím od 2 dnů do 3,7 roků. Výsledky byly porovnávány se 153 pacienty, u kterých byl ve stejném období ASD typu secundum uzavřen chirurgickou cestou. Výsledky: Okluder byl úspěšně implantován u všech 55 pacientů, u kterých jsme se defekt rozhodli uzavřít. Bezprostředně po uzávěru ASD došlo k významné redukci levopravého zkratu z 38 (24/48) %Qp na 2 (0/12) %Qp (p < 0,001), snížení plicního průtoku z 5,64 (4,7/6,7) l/min/m2 BSA na 4,52 (3,8/5,2) l/min/m2 BSA (p < 0,001), poklesu tlaku v pravé síni z 6,1 ± 1,6 torrů na 5,5 ± 1,7 torrů (p < 0,005), vzestupu diastolického tlaku z 8,0 (7,0/10,0) torrů na 10 (8,8/12,0) torrů (p < 0,001) a středního tlaku v plicnici ze 14,0 (12,6/16,0) torrů na 15,0 (13,0/18,00) torrů (p < 0,001) a vzestupu středního tlaku v zaklíněné plicní arterii proti tlaku v levé síni před uzávěrem ze 7,6 ± 2,1 torrů na 9,7 ± 2,8 torrů (p < 0,001). Srdeční index významně po uzávěru stoupl ze 3,7 ± 1,0 l/min/m2 BSA na 4,4 ± 1,2 l/min/m2 BSA (p < 0,001) a střední systémový tlak se významně zvýšil ze 71 (66/81) torrů na 88 (80/95) torrů (p < 0,001). Významně zvětšené pravostranné srdeční oddíly se již 24 hodin po katetrizačním uzávěru významně zmenšily. Echokardiograficky měřená plocha pravé síně významně poklesla ze 151 ± 25 % normy na 119 ± 22%normy (p < 0,001), stejně jako krátká osa pravé komory z 218 (193/231)%normy na 189 (155/203) % normy (p < 0,001). Průměrné hodnoty celkové funkční kapacity plic byly při všech měřeních normální: 2,5 měsíce po uzávěru se mírně zvýšily ze 101%± 18%normy na 106%± 13%normy (p < 0,05), aby se v dalším sledování navrátily k původní hodnotě. Přes rozdílnost katetrizačního a chirurgického uzávěru jsme nezjistili významné odchylky ve vývoji plicní mechaniky u obou způsobů léčby měřené před výkonem a v období jeden až dva roky po výkonu. Nevýznamné komplikace jsme zaznamenali u 4 (7 %) pacientů po katetrizačním uzávěru. Jejich výskyt je nižší než ve skupině operovaných pacientů (21 %, p < 0,05). Bez reziduálního zkratu je 54 z 55 (98 %) pacientů, u jedné dívky zatím přetrvává zcela nevýznamný reziduální zkrat středem okluderu 122 dní po výkonu. Jeden pacient (0,65 %) po chirurgickém uzávěru vyžadoval reoperaci pro reziduální zkrat. Mortalita byla nulová jak ve skupině katetrizačních, tak chirurgických uzávěrů. Katetrizační uzávěr ASD je významně dražší [272 ± 16 tisíc Kč oproti 125 ± 18 tisíc Kč u chirurgického uzávěru (p < 0,001)]. Vysokou cenu katetrizačního výkonu tvořila převážně cena okluderu, která dosahovala až 198 tisíc Kč a kterou nedokázaly vykompenzovat ani významně nižší ostatní náklady [13,1 (12,6/13,4) tisíc Kč, proti 44,3 (40,2/57,7) tisíc Kč (p < 0,001)] spojené s významně kratší celkovou dobou hospitalizace u katetrizačního uzávěru 3 (3/3) dny proti 8 (7/9) dnům po srdeční operaci (p < 0,001). Závěry: Katetrizační uzávěr defektu síňového septa Amplatzovou technikou je metoda účinná a bezpečná. Snižuje operační zátěž, bolestivost a jizvení. Snižuje počet a významnost komplikací po výkonu. Je to metoda zatím drahá, protože nízká cena hospitalizace a pracovní síly nedokázaly zatím vykompenzovat stále vysokou cenu užitého materiálu. U indikovaných pacientů je Amplatzova katetrizační metoda uzávěru defektu síňového septa metodou volby.

        Klíčová slova: defekt síňového septa, katetrizační uzávěr, Amplatz, kardiochirurgie