Chlamydia pneumoniae – etiologie
folikulární konjunktivitidy a následná
keratokonjunktivitis sicca u dospělých
pacientů
Krásný J.1, Borovanská J.1, Hrubá D.2
1Oční klinika FN Královské Vinohrady, Praha, přednosta prof. MUDr. P. Kuchynka, CSc. 2Státní zdravotní ústav, Praha, ředitel MUDr. J. Volf, PhD. |
|
Souhrn:
Autoři referují o 21 dospělých pacientech ve věku 22 až 87 let s chronickou formou
folikulárníkonjunktivitidy,ukterédetekovali jakoetiologickéhočiniteleChlamydia
pneumoniae. Pozorování probíhala v období od července 1999 do prosince 2002.
Detekce Ch. pneumoniae byla prováděna přímým průkazem ze spojivkových stěrů
a pomocí sérologického vyšetření. Otiskové preparáty na sklíčku byly vyšetřeny
metodou nepřímé imunofluorescence pomocí specifických monoklonálních protilátek
(medac, Germany). Sérologické vyšetření zahrnovalo detekci rodově specifických
IgG, IgA, IgM protilátek (medac, Germany) a druhově specifických anti-Ch.
pneumoniae IgG, IgA, a IgMprotilátek (FOCUS technologies, USA).
Do klinickém obrazu patřily různě dlouhodobé subjektivní obtíže (v rozmezí
několika měsíců až deseti let), a to především patologická sekrece či zvýšené
slzení, dále řezaní, pálení nebo pocit cizího tělíska v očích. Objektivně zjistili
chronické změny charakterizované mírným nástřikem bulbární spojivky se zvýšenou
vinutostí cév nepravidelného kalibru a prosáknutím v dolní přechodné řase
s folikulární kresbou přecházející na tarzální spojivky. Ve fornixu byl patrný
vodnatý nebo hlenovitý lehce ulpívající sekret.
Indikací k léčbě byla samotná pozitivita stěrů u 4 pacientů či pozitivita IgA a/nebo
IgM rodově i druhově specifických protilátek u 12 pacientů. U zbývajících 5 pacientů
byla léčba doporučena při suspektní pozitivitě stěrů v kombinaci s pozitivitou
rodově nebo druhově specifických protilátek. V terapii uplatnili celkově
podané makrolidové antibiotikum, azithromycin, po dobu 12–14 dnů v jedné
léčebné kůře. Po přeléčení vždy následovaly s odstupem dvou týdnů kontrolní
stěry a po třech a šesti měsících kontrolní sérologické vyšetření. Stěry byly
u všech pacientů negativní. Sérologický nález se u všech sledovaných pacientů
dlouhodobě téměř neměnil. Pouze u dvou z nich šest měsíců po terapii vymizely
druhově specifické anti-Ch. pneumoniae IgA protilátky. Ústup klinického nálezu
byl pozvolný, především u folikulárních změn se projevil až po více než půl roce
po ukončení léčby.
Subjektivní obtíže provázené především přechodnou hyperemií spojivek přetrvávaly
po léčbě u 9 nemocných starších 45 let, u kterých byla diagnostikována
keratoconjunctivitis sicca. Oční symptomatologii neprovázely celkové příznaky
autoimunitního onemocnění.
Celkovou léčbou antibiotiky a následnou podpůrnou léčbou se nám podařilo
u 67 % nemocných zbavit subjektivních obtíží a utlumit patologický proces na
spojivce.
Klíčová slova:
Chlamydiapneumoniae, folikulární konjunktivitida, keratoconjunctivitis
sicca, makrolidová antibiotika
|