Metodou volby v léčbě penetrujícího poranění oka zasahujícího do sklivce s nitroočním cizím tělískem(CT) jeuvětšiny pacientů primární pars plana vitrektomie s transvitreální extrakcí CT. V období od dubna 1999 do září 2000 jsme na Oční klinice VFN a 1. LF UK v Praze takto léčili 26 očí 26 mladýchmužůs věkovýmprůměrem34 let.Průměrný interval mezi úrazem a primární PPV byl 8,5 dne. Pacienty jsem sledovali v průměru 23,5 měsíce. Vstupní penetrační rána byla u 17 očí v rohovce nebo limbu, u 9 očí ve skléře. Sítnice byla poraněna u 24 očí. Poúrazová endoftalmitida se rozvinula u 2 očí. Nitrooční CTmělo velikost do 6mm2 u 16 očí a 6–20mm2 u 10 očí. Při primární PPV jsme u 14 očí indikovali vnitřní tamponádu plynem či silikonovým olejem. Pro pozdní sítnicové komplikace vzniklé v důsledku proliferativní vitreoretinopatie jsme u 8 očí indikovali reoperaci PPV. Na konci sledovací doby se u 3 očí vyvinulo inoperabilní odchlípení sítnice. Výsledná zraková ostrost 6/12 a lepší byla dosažena u 12 očí. Jako hlavní negativní prognostický faktor pro konečnou zrakovou ostrost jsme vyhodnotili velikost nitroočního CT nad 6 mm2, dalšími negativními prognostickými faktory jsou vstupní sklerální rána, komplikace vstupní rány (prolaps duhovky, sklivce, hemoftalmus) a vznik poúrazové exogenní endoftalmitidy.

        Klíčová slova: cizí nitrooční tělísko, pars plana vitrektomie