Nová WHO klasifikace tyroidálních a paratyroidálních novotvarů z r. 2004 vykazuje řadu formálních i obsahových změn oproti předchozí z r. 1988. Srovnání obou klasifikací jsme doplnili o aplikaci nové normy v některých otázkách aktuální diagnostické praxe. Diagnostiku nediferencovaných, málo diferencovaných a směsně diferencovaných tyreoidálních nádorů vcelku uspokojivě řeší imunohistochemické postupy zavedené do rutinní diagnostiky. Přetrvávají však některé problémy zatřídění nádorů, jež nejsou tímto způsobem řešitelné. Jde zejména o vymezení FVPTC v jeho hraniční podobě, ještě více v případě onkocytární varianty. Posun nastal v klasifikaci onkocytární varianty papilárních karcinomů – je pro ně nově nutnou podmínkou přítomnost jaderných charakteristik papilárního ca. Nejistoty v hodnocení TNM u multifokálních lézí jsou vyřešeny, ve sporných situacích poslouží rovněž odkaz na konzultační stránky. V klasifikaci jsou zařazeny i základní cytodiagnostické znaky a obrazy. V souvislosti s touto pravidelnou diagnostickou metodou jsou uvažovány následky tenkojehlové aspirace v diagnóze minimálně invazivního folikulárního karcinomu. Z hlediska formální logiky je kritizovatelnou položkou nové klasifikace „Synonymika“ – v odstavci „Synonyms“ jsou uváděna jak skutečná synonyma, tak speciální podjednotky – varianty diskutované kategorie. Celkově však nová klasifikace i tím, že zařadila literární odkazy na někdy i variabilní názory a předkládá tedy zjevně spíše názorová těžiště než deklarovaně pevné pravdy, představuje úspěšný a užitečný normativní text.

        Klíčová slova: štítná žláza – nádory štítné žlázy – WHO klasifikace nádorů – diagnostická úskalí – synonyma