Souhrn:
Na základě sledování 50 nemocných s bércovými vředy žilního původu rozdělených do skupiny
s vředy zhojenými do 3 měsíců a skupiny s vředy nezhojenými zjišťujeme, že základním
principem zhojitelnosti je včasná diagnostika insuficientního kmene vena saphena magna
(VSM) s jejím následným odstraněním.
Duplexním sonografem jsme zjišťovaly příčnou velikost VSM a vena femoralis superficialis
(VFS), délku refluxu v obou žilních kmenech, závislost jejich velikosti na věku a stupeň zkrácení
délky refluxu po odstranění insuficientního kmene VSM.
Velikost VSM jako i VFS se s přibývajícím věkem zvětšuje.
Zaměřily jsme se na sledování délky refluxu ve VSM a VFS před odstraněním insuficientního
kmene a po odstranění VSM ambulantní flebektomií. Po odstranění kmene mizí reflux
v saphenofemorální junkci a zároveň dochází ke zkrácení refluxu i ve VFS. Kúplnémuvymizení
refluxu ve VFS však nedochází. Podíl insuficientní VSM kombinované s insuficiencí VFS
považujeme za nejzávažnější příčinu tzv. rezistentních bércových vředů. K tomu přistupuje
časový faktor, tzn. že čím déle je insuficientní kmen VSM neléčený, k tím rozsáhlejším
a závažnějším poruchám mikrocirkulace dochází, a tím pomaleji se bércový vřed hojí.
Klíčová slova:
ulcus cruris venosum - léčba - diagnostika - duplexní sonografie - ambulantní
flebektomie.
|