Ultrasonograficky bylo vyšetřeno 120 pacientů s uzlinovým syndromem na krku. Ultrasonografická diagnostická vyšetření díky vysoké rozlišovací schopnosti současné přístrojové techniky vykazují 100% senzitivitu při detekci zvětšených uzlin. V diferenciální diagnostice uzlinových syndromů hraje roli celá řada kritérií, jako jsou velikost, tvar, ohraničení a echogenita uzlin, včetně posouzení hilových struktur. Vysokou specificitu ve vztahu k průkazu metastatických postižení prokazovalo měření L/T kvocientu (88,8 %), relativně vysoké procento pacientů s metastázami v uzlinách mělo příčný průměr delší než 9 mm (86,5 %). Ultrasonografii lze v naprosté většině případů považovat za plně dostačující zobrazovací metodu k průkazu zvětšených uzlin s relativně vysokou výpovědní schopností o jejich vnitřní struktuře. Slibné výsledky přináší i barevně kódovaná duplexní sonogra- fie.

        Klíčová slova: ultrasonografie - diagnostika - lymfadenopatie - krk