Souhrn:
Cílem práce bylo zhodnotit anatomické a funkční výsledky chirurgického
řešení kombinovaných poranění předního a zadního segmentu, způsobených
průnikem kovového nitroočního tělesa.
Soubor tvořilo 25 očí s penetrujícím poraněním, způsobeným průnikem
kovového nitroočního tělesa. Věkové rozmezí souboru bylo 14–68 let (36,8
∈ 10,9) a průměrná doba sledování byla 21,0 ∈ 10,7 měsíců. Všechna poranění
byla řešena suturou vstupní rány s okamžitým či následným řešením patologie
na obou segmentech v jednom nebo více sezeních. Kovová tělesa byla
extrahována cestou pars plana vitrektomie pinzetou nebo endomagnetem.
Traumatické změny na sítnici byly ošetřeny endodiatermií a endolaserem.
V indikovaných případech byla provedena tamponáda silikonovým olejem.
Parciální či totální traumatická katarakta byla odstraněna technikou
fakoemulzifikace ze sklerálního přístupu nebo pars plana
endofakofragmentací s nebo bez náhrady nitroočním implantátem.
Nejčastější patologií na předním segmentu byla penetrující rána rohovky
(72 %) a traumatické změny na duhovce (56 %). Totální katarakta byla přítomna
v 56 % případů. V oblasti zadního segmentu se nejčastěji vyskytl hemoftalmus
(36 %). Známky endoftalmitidy byly přítomny ve 12 % případů. Interval mezi
primární suturou a kombinovaným výkonem na předním a zadním segmentu
byl nejčastěji mezi 5.–14. dnem (52 %). U 10 případů (40 %) jsme implantovali
nitrooční čočku (IOL), 9krát zadněkomorovou IOL a 1krát předněkomorovou
IOL. Z časných pooperačních komplikací jsme zaznamenali nejčastěji výskyt
fibrinu v přední komoře (16 %), z pozdních komplikací amoci (32 %) a vznik
PVR (24 %).
Anatomický a funkční výsledek kombinovaných poranění s CNT závisí nejen na
volbě techniky chirurgického řešení, ale zejména i na rozsahu počátečního
poranění a riziku rozvoje přítomné infekce.
Klíčová slova:
penetrující poranění, kovové nitrooční těleso
|