Souhrn:
Cíl studie: Zjistit hlavní příčiny stagnující mrtvorozenosti v ČR.
Typ studie: Celostátní retrospektivní analýza mrtvorozenosti.
Název a sídlo pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě, Praha.
Metodika: Frekvenční analýza vybraných údajů jednotlivých prenatálně zemřelých novorozenců porodní
hmotnosti 2000 g a více bez VVV z jednočetných těhotenství.
Výsledky: Takto vybraná skupina, čítající celostátně 151 novorozence, se podílela více než z poloviny na
celkové mrtvorozenosti (1,56 ‰ z 2,7 ‰). Ve speciálním dotazníku bylo evidováno 30 údajů demografických,
sociálních, o prenatální péči, komplikacích mateřských a fetálních, o době a místu porodu.
Z výsledků frekvenční analýzy těchto údajů bylo zjištěno, že většina evidovaných rizikových faktorů, které
byly identifikovány již před 30 roky, vykazuje dnes jen nízkou hodnotu relativního rizika. Jen u poloviny
těhotných, u nichž se tyto rizikové faktory vyskytly, došlo k vývoji některého z pěti evidovaných
závažných patologických stavů. U 52 těhotných dokonce nebyl zjištěn žádný z evidovaných rizikových
faktorů nebo patologických stavů. Čím závažnější byl klinický stav (těhotenství bez rizikových faktorů –
těhotenství pouze rizikové – patologické těhotenství), tím dříve došlo k porodu prenatálně zemřelého
novorozence.
Závěr: Po vypracování metodiky pro tvorbu souboru vybraných mrtvorozených novorozenců, zahrnujícím
63 % ze všech mrtvorozených, po zajištění celostátního sběru dat pomocí speciálního dotazníku
obsahujícího 30 údajů o každém případu (s návratností 98,1 %), byly frekvenční analýzou identifikovány
nejčastěji se vyskytující mateřské a fetální rizikové faktory a závažné patologické stavy.
Klíčová slova:
mrtvorozenost, tvorba souboru, rizikové faktory, patologické stavy, prenatální péče, frekvenční
analýza
|