Úvod: Postup u tupých úrazů břicha je v současnosti ovlivňován zobrazovacími vyšetřeními a úspěchy konzervativní léčby. Nedochází ale k nárůstu opožděných operací a komplikací? Pacienti a metoda: Autoři provedli retrospektivní analýzu souboru 139 operovaných pacientů. Při jejich příjmu bylo postupováno podle jednotného algoritmu. U operovaných déle než 24 hodin po přijetí (GROUP A) byla sledována: příčina opoždění, mortalita a délka hospitalizace na intenzivním lůžku (ICU). Parametry byly porovnány s odpovídající skupinou pacientů operovaných do 4 hodin (GROUP B). Výsledky: GROUP A zahrnovala 17 (12,23 %) pacientů. Medián odkladu byl 4 dny (1–48). Diagnostika selhala v 9 (52,94 %), konzervativní léčba v 8 (47,06 %) případech. Mortalita byla 29,41 %. GROUP B měla signifikantně vyšší pravděpodobnost přežití (p-value 0,0445). V délce hospitalizace na ICU nebyl statisticky rozdíl. Závěr: U tupých úrazů břicha nelze plně spoléhat na závěry zobrazovacích vyšetření včetně CT, zejména u poranění střeva a bránice. Při indikaci konzervativní léčby je nutno monitorovat pacienta a neztratit aktivní chirurgický přístup.

        Klíčová slova: tupý úraz břicha – algoritmus postupu u poranění břicha