Resorpce diabetického cystoidního makulárního edému
po intravitreální aplikaci triamcinolon acetonidu
v závislosti na kompenzaci základního onemocnění
Rusňák Š., Fidranská H., Belfínová Š., Frdlíková D., Kozlerová Š.
Oční klinika LF UK a FN, Plzeň, přednosta doc. MUDr. Renata Říčařová, CSc. |
|
Souhrn:
Cílem studie bylo zhodnotit vliv intravitreálního podání triamcinolonu u diabetického cystoidního makulárního edému (CME)
v závislosti na hodnotách krevního tlaku (TK) a glykovaného hemoglobinu (HbA1c). Byla hodnocena přítomnost a délka trvání
resorpce makulárního edému po injekci.
Metodika: Do studie bylo zařazeno 80 očí 68 pacientů s diabetickým edémem makuly (CME), přetrvávajícím po laserové fotokoagulaci
makuly. Sledovací doba každého oka byla 6 měsíců.
Pacienti byli rozděleni podle stupně kompenzace krevního tlaku do 4 skupin (do 120/80, 120/80–140/90, 140/90–180/110, více než
180/110) a do 2 skupin podle HbA1c (do 6 % a nad 6 %).
V horním temporálním kvadrantu ve vzdálenosti 4 mm od limbu byly injikovány 4 mg (0,1 ml) suspenze triamcinolon acetonidu.
Pomocí optické koherenční tomografie byla sledována resorpce CME.
Výsledky: U většiny pacientů po intravitreální injekci triamcinolonu se resorboval CME 1 měsíc po aplikaci. U pacientů s dobře
kompenzovaným krevním tlakem byla makula bez edému i na konci sledovací doby, ve skupinách s vyšším TK jsme zaznamenali
tendenci k recidivě CME.
Vliv podání nebyl ovlivněn koncentrací HbA1c.
Závěr: Poznatky získané ve studii nám dovolí přesněji identifikovat pacienty, pro které může být intravitreální injekce triamcinolonu
přínosem
Klíčová slova:
intravitreální injekce triamcinolonu, cystoidní makulární edém, kompenzace TK
|
Objednat toto číslo jako -
FYZICKÁ OSOBA nebo
PODNIKATELSKÝ SUBJEKT
|