Souhrn:
Cíl práce: V rámci 30leté analýzy mateřské úmrtnosti v České republice jsme se zaměřili na prob-
lematiku, která v současném porodnictví představuje hlavní článek vitálně ohrožujících stavů
mateřské morbidity, s nejvyšším dopadem na mateřskou mortalitu. Cílem práce bylo připomenout
hlavní příčinné souvislosti na konkrétním klinickém průběhu jednotlivých případů úmrtí, vytýčit
hlavní chyby a omyly a statisticky zpracovat frekvenční analýzu a základní charakteristiku jed-
notlivých rizikových skupin.
Typ studie: Retrospektivní epidemiologická studie.
Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze 2, Ústav pro
péči o matku a dítě, Praha 4 - Podolí.
Metodika: Databáze 64 případů mateřských úmrtí na tromboembolii (TE) a 89 případů úmrtí
v souvislosti s diseminovanou intravaskulární koagulopatií (DIC) v letech 1978-1997 v ČR byla
použita k analýze jejich příčin, klinického průběhu, zejména v souvislosti s porodnickými operač-
ními výkony, adekvátnosti poskytnuté péče a četnosti jejich výskytu. Demograficky byly zpraco-
vány údaje o období vzniku smrtelných komplikací, věku a parity zemřelých a místech úmrtí.
Výsledky: Koagulopatie zahrnující TE a DIC tvoří 42 % očištěné mateřské úmrtnosti a jsou tak
prioritní problematikou oboru. Četnost a rizikovost smrtelných případů TE v letech 1991 - 1997
výrazně klesla po celostátním zavedení povinné mikroheparinové profylaxe v r. 1994 u rizikových
skupin těhotných žen. Ve 20letém období připadá 1 případ TE úmrtí na 40 820 živě narozených
dětí (ž.n.d.). Ve 41 % se uplatňoval při vzniku TE císařský řez.
Zcela neuspokojivá je situace úmrtí v souvislosti s DIC. Zde připadá 1 úmrtí na 29 354 ž.n.d. bez
tendence ke zlepšení. Analýza věkového rozložení jednoznačně prokazuje zvýšenou rizikovost u vyšších věkových skupin jak u úmrtí TE, tak i DIC. Totéž platí pro výši parity. Rozložení vzniku
TE a DIC v průběhu gestace je nejvyšší v postpartálním období a v raném šestinedělí, TE však
jsou rozprostřeny v 36 % i v 1. a 2. trimestru. U obou souborů jsou vyjmenovány faktory, které
mohly být v přímé souvislosti se vznikem smrtelné komplikace. Chyby a omyly se uplatňovaly
v organizaci péče, v primární a sekundární prevenci, v chybné diagnostice, v chybné - zejména
neúplné - medikaci a většinou v pozdní operační terapii.
Závěr: Dosavadní vyhlášená komplexní profylaktická opatření k zabránění rozvoje tromboembo-
lických komplikací, pokud jsou v plné míře realizována, poskytují možnost minimalizace těchto
obávaných a v minulosti tak častých smrtelných komplikací. Přetrvává však reálné nebezpečí
hemoragií v souvislosti s DIC, která v současné době přes modernizaci terapie představuje hlavní
článek mateřské mortality i morbidity.
Klíčová slova:
tromboembolie, diseminovaná intravaskulární koagulopatie, mateřská mortalita,
gestace
|