Ulnokarpální impingement po zlomeninách
distálního radia
Čižmář I.1, 2, Menšík I.1, Melichar J.2, Vomela J.1, Brychta P.2
Chirurgická klinika Fakultní nemocnice Brno-Bohunice, přednosta prof. MUDr. J. Vomela, CSc. 2 Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie Fakultní nemocnice Brno-Bohunice, přednosta prof. MUDr. P. Brychta, CSc. |
|
Souhrn:
Autoři prezentují soubor 23 pacientů (16 žen a 7 mužů), kteří byli operováni v roce 2000–2003 pro ulnokarpální
impingement neboli syndrom ulnární impakce na podkladě „plus varianty“ ulny nebo též rovněž „dlouhé
ulny“. Všichni pacienti měli v anamnéze zlomeninu distálního radia. Stav jsme řešili u osmnácti pacientů
(s věkovým průměrem 51 let) zkrácením ulny v průměru o 4,5 mm (2–10 mm). U pěti pacientů (s věkovým
průměrem 49 let) byla provedena radioulnární déza sec. Sauvé-Kapandij. Výsledky jsou hodnoceny s odstupem
v průměru 6 měsíců (3–26). Z výsledného hodnocení vyplývá, že všichni pacienti, u kterých nebyla přítomna
radioulnární artróza a bylo provedeno prosté zkrácení ulny vykazují zlepšení rozsahu pohybu i zlepšení subjektivních
obtíží. Pacienti s radioulnární artrózou, u nichž byl ulnokarpální impingement řešen radioulnární dézou
mají dlouhodobé funkční výsledky horší. Autoři dále rozebírají i komplikace výkonů. Poúrazové deformace
v oblasti distálního předloktí je nutno řešit časně před vznikem degenerativních změn. Jedině tak lze očekávat
dobrý výsledek operace a efekt pro pacienta.
Klíčová slova:
plus varianta ulny – ulnokarpální impingement – korekční osteotomie
|