Cíl studie: Zjistit, jak se mění výskyt pozdní perinatální morbidity s poklesem perinatální úmrtnosti. Typ studie: Srovnávací epidemiologická studie. Název a sídlo pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě, Praha. Metodika: Analýza výsledků epidemiologických studií zahraničních i domácích o vzájemném vztahu perinatální mortality a výskytu dlouhodobé perinatální morbidity. Výsledky: Při snižování celkové perinatální úmrtnosti vyšší než 10 ‰, což byla hodnota ve vyspělých zemích před 90. rokem minulého století, klesal současně i výskyt pozdní perinatální morbidity, nejčastěji hodnocené výskytem dětské mozkové obrny a závažné mentální retardace v různém časovém odstupu od porodu. Naopak její zvyšování bylo zjištěno s následným poklesem specifické časné novorozenecké úmrtnosti (spec. ČNÚ). Rozsah tohoto zvýšení závisí jednak na porodní hmotnosti, jednak na kritériu, kterého bylo v epidemiologických studiích použito při hodnocení vzájemného vztahu perinatální mortality a výskytu dlouhodobé perinatální morbidity. Přitom ale v absolutním počtu narozených, který se snížením perinatální úmrtnosti zvyšuje, současně klesá počet dětí s příznaky pozdní perinatální morbidity. Závěr: Při nízké perinatální úmrtnosti v populaci dochází při snižování spec. ČNÚ k současnému zvyšování výskytu pozdní perinatální morbidity. Rozsah tohoto procesu je závislý jednak na porodní hmotnosti, jednak na použitém hodnotícím kritériu. Absolutní počet dětí s pozdní perinatální morbiditou se naopak snižuje.

        Klíčová slova: pozdní perinatální morbidita, kritéria morbidity, perinatální úmrtnost, porodní hmotnost, srovnávací epidemiologické studie