Snižování výdeje energie v důsledku omezování pohybové aktivity a fyzické zátěže je považováno zajeden z nejdůležitějších faktorů vzniku a vývoje obezity, a to obzvláště v období růstu. K hodnocení pohybové aktivity a výdeje energie se používají dotazníky, dále krokoměry, akcelerometry nebo sportestery registrující počet tepů, či dvojitě značené vody (D9 18O). Postup dle WHO používá denní záznam aktivit charakterizovaný násobky bazální metabolické míry (BMR, MET). Pro snižování hmotnosti je nejvhodnější dynamická zátěž (chůze, běh atd.), která zvyšuje kardiorespirační výkonnost, a tím zlepšuje přenos kyslíku ke svalům, což je podmínkou využívání tuku jako zdroje energie. Po redukci hmotnosti obézních pohybem bylo zjištěno též snížení hladiny sérových lipidů a krevního tlaku, inzulínové rezistence, zlepšení glukózo-vé tolerance a omezení psychologických a orthopedických problémů. Pro udržení žádoucí hmotnosti je doporučován energetický výdej cca 12 kcal/kg hmotnosti za den, nebo alespoň 10 000 kroků/den. Pro prevenci obezity 40-60 min mírné aktivity /den, a pro prevenci opětovného zvyšování hmotnosti dříve obézních 60-90 min/denně.

        Klíčová slova: Fyzická aktivita, metody měření, obezita, komorbidity.