V průběhu 4 let (1993 - 1997) autoři stereotakticky frakcionovaně (SRT) ozářili na Leksellově gama noži 45 pacientů s nízkostupňovými gliomy s mediánem věku 21 let (v rozmezí od 5 do 49 let) v 5 denních frakcích, z toho 20 pacientů se stupněm I a 25 pacientů se stupněm II. Medián cílových objemů byl 3500 cmm (v rozmezí od 200 do 25 000 cmm). Medián minimální dávky, aplikované na periferii cílového objemu, byl 22,5 Gy (v rozmezí 23 až 30 Gy). Všichni pacienti byli pravidelně sledováni klinicky pomocí CT nebo MRv pravidelných 6měsíčních intervalech v prvých dvou letech po SRT, dále každých 12 měsíců. Kompletní a parciální regresi (KR, PR) zaznamenali u 34 pacientů (75 %), stabilizaci u 8 (18 %) a lokální progresi u 3 (7 %). Všichni pacienti s KR nebo PR měli relativně dlouhý interval mezi ozářením a léčebnou odpovědí s mediánem 18 měsíců ( v rozmezí od 8 do 48 měsíců). U 4 pacientů pozorovali asymptomatické zvětšení patologického objemu v časovém rozmezí 6 - 9 měsíců po stereotaktickémozáření. Jeden pacient z hodnoceného souboru zemřel pro lokální progresi nádoru 10 měsíců po SRT, opakovaná stereobiopsie po SRT prokázala stupeň II - III, 44 pacientů žije s minimálním následným sledováním 26 měsíců a mediánem přežití 38 měsíců (v rozmezí 26 až 80 měsíců). Bude zapotřebí zhodnotit větší soubor nemocných, aby mohla být definována indikační kritéria pro SRT, výše terapeutické dávky a vhodný frakcionační režim za předpokladu akceptovatelné pozdní toxicity.

        Klíčová slova: nízkostupňové gliomy - stereotaktická radioterapie - frakcionační režim - časná a pozdní toxicita