V posledních letech dochází ke zvýšenému zájmu o výzkum vztahu diabetes mellitus k demenci či poklesu kognitivních funkcí. Z poměrně bohatých literárních zkušeností vyplývá, že diabetes mellitus sám o sobě způsobuje narušení kognitivních funkcí, a to bez ohledu faktoru věku či skutečnosti, zda se jedná o diabetes mellitus 1. nebo 2. typu. Diabetes mellitus 1. typu způsobuje zpomalení psychomotorického tempa, zatímco u diabetes mellitus 2. typu je spíše popisováno narušené ukládání nových informací. Přesný mechanizmus, jakým diabetes vede k narušení kognice, není však dosud dostatečně objasněn. V současnosti je však již známo několik hypotetických mechanizmů, které by mohly vysvětlovat vztah mezi diabetem a narušenou úrovní kognitivních funkcí. Další výzkum, zaměřený zejména na průběhové klinicko–zobrazovací či klinicko–patologické studie, je nezbytný k objasnění přesných etiopatogenetických mechanizmů stojících na pozadí vztahu diabetes mellitus a demence. Pro klinickou praxi je pak důležité si uvědomit, že prevence, včasná diagnostika a optimální léčba diabetu může vést ke snížení výskytu demence či narušení kognitivních funkcí.

        Klíčová slova: diabetes mellitus, demence, kognice, porucha.