Prospektivně byla po dobu průměrně 17 měsíců sledována skupina 19 nemocných s hemispazmem lícního nervu (HF) a 8 nemocných s blefarospazmem (BLF) léčených botulotoxinem A (BTXA) (preparát Botox) s cílem zhodnotit dynamiku klinického účinku Botoxu z krátkodobého i dlouhodobého hlediska a jeho nežádoucí účinky. Průměrná jednotlivá dávka preparátu Botox ve skupině nemocných s HF činila 20,5 mezinárodních jednotek (U), ve skupině nemocných s BLF 50,0 U. Průměrný interval mezi jednotlivými aplikacemi byl u hemispazmu 2,6 měsíce a u blefarospazmu 2,4 měsíce. Nástup účinku BTXA se u obou diagnóz projevoval průměrně za 7 dnů, maximální efekt terapie byl mezi 3. až 4. týdnem a konec účinku se dostavoval mezi 7. a 8. týdnem. Během opakovaných aplikací nedocházelo k signifikantním změnám dávky a intervalu mezi aplikacemi. Nežádoucí účinky se objevily přibližně u 15 % aplikací. Nejčastějším nežádoucím účinkem u nemocných s HF byla paréza mimických svalů v oblasti ústního koutku (10,4 % aplikací), u nemocných s blefarospazmem ptóza víček (5,2 % aplikací). Nežádoucí účinky byly až na parézu mimických svalů v oblasti ústního koutku plně reverzibilní. U obou diagnóz se nevyskytl žádný primární non-respondér, v souboru nemocných s HF se objevili dva sekun- dární non-respondéři. Zjiitěné výsledky potvrdily, že u obou sledovaných diagnóz představuje léčba lokální aplikací BTXA bezpečnou léčebnou alternativu, která neztrácí účinnost při opakovaných aplikacích.

        Klíčová slova: botulotoxin typ A, blefarospazmus, hemispazmus facialis