Obnovení původní kvality života je v současnosti považováno za jeden z hlavních cílů intenzivní péče a kvalita života se stává součástí hodnocení klinického výsledku z dlouhodobého pohledu. Cílem prospektivní observační multicentrické studie bylo hodnocení kvality života u nemocných hospitalizovaných na JIP/ARO za 6 a 12 měsíců po jejich propuštění. Z celkového počtu 1368 pacientů bylo propuštěno do domácího ošetřování 1110 nemocných, u kterých byla hodnocena kvalita života pomocí dotazníku SF-36 (Short Form 36-Item Health Survey). U všech nemocných byly sledovány: diagnostická skupina, hodnoty Apache II a SOFA skóre, doba hospitalizace a klinický výsledek. Základní diagnostické skupiny tvořili nemocní s traumaty (n = 115), kraniocerebrální poranění (n = 137), chronická obstrukční choroba plic (n = 86), stav po kardiopulmonální resuscitaci (n = 184), ARDS (n = 76) a intoxikace (n = 425). Kvalita života celého souboru byla ve všech hodnotách jednotlivých dimenzí za 6 a 12 měsíců od propuštění statisticky významně nižší v porovnání s kontrolou, nejvíce byly ovlivněny dimenze fyzická výkonnost, schopnost vykonávat běžnou denní činnost a sociální funkce. Signifikantní snížení hodnot jednotlivých dimenzí bylo přítomno u většiny diagnostických skupin za 6 i 12 měsíců od propuštění z intenzivní péče a pouze ve skupině nemocných s intoxikacemi došlo po 12 měsících k obnovení kvality života srovnatelné s kontrolní skupinou. U nemocných s odlišnou hodnotou SOFA skóre nebyly nalezeny signifikantní rozdíly v hodnotách jednotlivých dimenzích kvality života za 6 nebo 12 měsíců. Věk ł 70 let, doba pobytu ł 14 dní a Apache II skóre > 20 byly spojeny s vyšší mortalitou. Kvalita života je významnou součástí celkového klinického výsledku a posuzování předpokládaného stupně dosažené kvality života by mělo být nedílnou součástí všech rozhodovacích procesů u nemocných v intenzivní péči.

        Klíčová slova: intenzivní péče – klinický výsledek – kvalita života – SF-36