Autoři popisují kazuistiku dívky, u níž se od 4 let věku manifestovaly parciální jednoduché záchvaty, které vycházely z okcipitálního laloku, měly tendencí k občasným generalizacím a nedařilo se je zcela kompenzovat antiepileptickou léčbou. Po 10. roce života se do popředí dostaly velmi četné polymorfní obtíže, zejména ataky nevolnosti či mlhavého vidění, případně stavy delší areaktivity. Kazuistika ukazuje, jak psychogenně podmíněné záchvaty mohou negativně ovlivnit kvalitu života nemocného i jeho rodiny. Zdůrazňuje nutnost zcela individuálního diagnostického i následného psychoterapeutického přístupu ke každému pacientovi. V diskusi se pak autoři pokoušejí nabídnout komplexnější přístup k diagnostice a léčbě psychogenně podmíněných záchvatů, vycházející z binárního principu vědomí – nevědomí, tedy z poněkud odlišného pohledu, nežli se v literatuře běžně uvádí.

        Klíčová slova: epilepsie, neepileptické záchvaty, psychogenní záchvaty, vědomí a nevědomí, video EEG