Cíl práce: Zhodnotit dlouhodobé výsledky léčby benigních striktur žlučových cest. Materiál a metodika: V období od února 1994 do listopadu 2004 bylo indikováno k léčbě benigní striktury žlučových cest balonkovu dilatací a dlouhodobou drenáží 21 nemocných, a to 9 mužů a 12 žen ve věku od 27 do 77 let. Průměrný věk nemocných byl 50,6 roků. U jednoho pacienta se jednalo o strikturu junkce hepatiků po termickém poranění při laparoskopické cholecystektomii, u všech ostatních o strikturu hepatikojejunoanastomózy. Klinické příznaky (obstrukční ikterus, anikterická cholestáza či biliární jaterní cirhóza) se objevily za 3 měsíce až 12 let po předchozím chirurgickém výkonu. Výsledky: Z celkem 21 nemocných byla u 20 úspěšně provedena iniciální zevně vnitřní drenáž žlučových cest a tito nemocní byli dále léčeni dilatací striktury a dlouhodobou drenáží. Šestnáct nemocných bylo v průběhu dalšího sledování po léčbě bez recidivy ikteru či elevace obstrukčních enzymů. K recidivě příznaků došlo u 4 nemocných, a to po 9, 12, 14 a 24 měsících po primárně úspěšné léčbě. Jednoroční primární klinická úspěšnost léčby benigní striktury žlučových cest je tedy v našem souboru 94 %. Po opětovné léčbě jsou bez potíží další 2 nemocní, a to 3 a 33 měsíců. Jeden nemocný je v současné době léčen, jeden během sekundární léčby zemřel bez souvislosti s výkonem na žlučových cestách. Sekundární klinická úspěšnost léčby je 100 %. Závěr: Benigní striktury žlučových cest v oblasti junkce hepatiků či po spojkových operacích jsou obtížně řešitelné chirurgicky a nedostupné endoskopicky. Perkutánní léčba balonkovou dilatací a dlouhodobou zevně vnitřní drenáží je u většiny nemocných se strikturou biliodigestivní anastomózy proveditelná, je minimálně invazivní, bezpečná a účinná.

        Klíčová slova: benigní striktura – žlučové cesty – dilatace PTD