Na Klinice zobrazovacích metod bylo v letech 1999–2002 sonograficky vyšetřeno 110 dětí (64 chlapců, 46 dívek), s diagnózou nefrotický syndrom (NS). Difuzní lézi parenchymu ledvin autoři prokázali u 52 dětí (47 %), zvětšené ledviny s obrazem difuzní léze u 30 dětí (27 %), izolovaně jen větší ledviny u 5 dětí (4,5 %), volnou tekutinu intraabdominálně ve formě ascitu u 10 dětí (9 %).Ujednoho pacienta došlo k selhání solitární ledviny, třem pacientům byla v závěru onemocnění transplantována ledvina. Ostatní pacienti měli normální sonomorfologický nález. U všech pacientů šlo o vyšetření první volby jako součást vstupního komplexního vyšetření při podezření na NS. Sonografické kontroly v časových intervalech prokázaly postupnou regresi známek difuzní léze parenchymu celkem u 75 nemocných.

        Klíčová slova: ultrasonografie – difuzní léze parenchymu ledvin – nefrotický syndrom