Úvod: Sentinelová biopsie je v indikovaných případech široce akceptována pro staging maligního melanomu i karcinomu prsu. Její použití u kolorektálního karcinomu je ve stadiu klinických výzkumů. Cílem pilotní studie bylo zavést metodiku lymfatického mapování a biopsie sentinelové uzliny do klinické praxe u karcinomu tračníku, zjistit její proveditelnost a případná úskalí a vyhodnotit první získané zkušenosti. Metoda: U 20 pacientů bylo provedeno intraoperační lymfatické mapování pomocímetylenové modři, fluoresceinunebo radionavigovaně, případně kombinacímetod.Následovala standardní resekce tračníku.Získané sentinelové uzliny byly vyšetřeny mikroskopicky s běžným barvením hematoxylinem-eozinem i imunohistochemicky. Výsledky: Lymfatické mapování vedlo k identifikaci minimálně jedné sentinelové uzliny (SN) in vivo nebo modifikovanou technikou ex vivo u všech 20 pacientů (100 %). Průměrný počet sentinelových uzlin byl 1,5 (1–3), ostatních uzlin 13,6 (1–38) na jeden resekát. V 14 případech (70 %) SN správně predikovala stav spádového lymfatického řečiště. Ve 4 případech (40 %) byla SN falešně negativní. U žádného pacienta nedošlo k upstagingu na základě imunohistochemického vyšetření. Závěr: Mapování lymfatik a biopsie sentinelové uzliny u kolorektálního karcinomu je dobře proveditelný a bezpečný výkon, bez zřejmých vedlejších účinků, úspěšnost záchytu SN je vysoká. Význam sentinelové biopsie však zůstává v případě karcinomu tračníku, oproti jiným solidním nádorům, zatím kontroverzní. Rozsáhlejší prospektivní studie se standardizovanými postupy budou nezbytné k ověření potenciálního přínosu novémetody.

        Klíčová slova: kolorektální karcinom – lymfatické mapování – sentinelová uzlina – resekce kolon – biopsie