Souhrn:
Cíl studie: Srovnání vybraných parametrů I. - III. doby porodní u žen rodících do vody (soubor A)
a u žen rodících v horizontální poloze (soubor B) a srovnání perinatálních a postnatálních výsledků
novorozenců v uvedených souborech.
Typ studie: Retrospektivní studie.
Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnické oddělení, Okresní nemocnice s poliklinikou,
Znojmo.
Metodika: Do souboru A bylo zařazeno 70 rodiček, které porodily v období od 1. 1. 1998 do 30. 9. 2002
do vody (plod byl vypuzen pod vodní hladinou). Do kontrolního souboru B bylo zařazeno 70 rodiček,
které fyziologicky porodily v horizontální poloze a současně u nich nebyly zaznamenány žádné kontraindikace, pro které by event. nemohly porodit do vody. Mezi oběma soubory jsme porovnávali
délku trvání I. a II. doby porodní, počet provedených epiziotomií, počet různých typů poranění,
hypotonii děložní, objem krevní ztráty a klinický stav novorozenců.
Výsledky: Porod do vody si v naší porodnici za dané období zvolilo 1,95 % rodiček. Průměrné trvání
I. doby porodní se u obou souborů neliší. Prodloužení II. doby porodní u souboru A lze připsat
možnému hydroanalgetickému efektu, mírné inhibici kontrakcí a nezasahování do porodního děje
zvenčí. Výskyt komplikací během porodu a po porodu se opět u obou souborů neliší. Statisticky
významnou diferenci v neprospěch souboru A pozorujeme ve výskytu spontánních ruptur I. stupně,
reciproční situace je v nutnosti provádění epiziotomií. Novorozenci v souborech A i B nevykazují
žádné významné somatické rozdíly, ani nezachycujeme zvýšený výskyt postnatální patologie u souboru
novorozenců porozených do vody.
Závěr: Porod do vody je alternativou, která je na jedné straně rodičkami často vyžadována, na druhé
straně některými porodníky a neonatology obávána a někdy považována za rizikovou. Objektivně
je prokázáno snížené množství provedených epiziotomií (téměř o 60 %) a vyšší procento porodů bez
poranění (cca o 9 %). Z možných „záporů“ jsme neprokázali žádnou život nebo zdraví ohrožující
komplikaci ani u rodičky, ani u jejího dítěte. Novorozenci ze souboru A jeví zcela srovnatelné perii
postpartální výsledky se souborem B. Dále nebyl prokázán vyšší výskyt krvácení z hypotonické
dělohy, infekce či poklesu TK u matek ve srovnání s kontrolní skupinou. Často kritizovaným zůstává
výskyt přechodného „modrého“ zbarvení novorozenců. Tento jev však nelze chápat jako cyanotický
projev hypoxie plodu, ale spíše jako následek pomalejší přeměny fetálního krevního oběhu na
neonatální, který stejně tak pozorujeme u novorozenců, kteří jsou po porodu v horizontální poloze
déle ponecháni na pupeční šňůře.O tom svědčí zcela fyziologické hodnocení poporodního vyšetření
dítěte neonatologem i objektivní průkaz hypoxie plodu - vyšetření ABR a laktátu z arteria umbilicalis.
Závěrem lze konstatovat, že porod do vody dnes patří do standardní nabídky alternativního
porodnictví. Při zachování a respektování indikací, kontraindikací a podmínek nepředstavuje takto
vedený porod [4] žádné riziko jak pro matku, tak pro dítě, ani není důvodem k obavám pro
porodníka a neonatologa.
Klíčová slova:
porod do vody, hydroanalgezie, peripartální komplikace a poranění, hypoxie plodu
|