Hlavní pentraxiny - C-reaktivní protein (CRP) a sérový amyloid P (SAP) - patří mezi proteiny akutní fáze. Fyziologický význam CRP a SAP podtrhuje jejich evoluční stabilita, dokumentovaná od pentraxinů kraba Limulus polyphemus až po pentraxiny člověka. Oba proteiny patří mezi tzv. krátké pentraxiny s multimericky uspořádanými podjednotkami o molekulové hmotnosti 25 000. Lidský CRP a větiina pentraxinů jiných živočiš- ných druhů jsou pentamery. SAP je dekamer tvořený dvěma nekovalentně navázanými pentamerickými cykly. Hepatocyty exprimují CRP a SAP pod stimulačním vlivem zánětlivých mediátorů, především interleukinu 6, a glukokortikoidů. Plazmatické koncentrace CRP jako hlavního lidského proteinu akutní fáze dramaticky stoupají při infekci nebo větiím traumatu. CRP a SAP za přítomnosti kalciových iontů vážou spektrum ligandů včetně DNA a chromatinu, imunokomplexů, nejrůznějiích sacharidů a složek komplementu. SAP se dále váže na viechny formy amyloidových vláken, fibronektin, vazebný protein 4. složky komplementu a na glykosamino- glykany. Pentraxiny se uplatní v mechanismech nespecifické imunity proti mikrobiální infekci a během zánětu plní funkci scavengerů nekrotického buněčného materiálu. Na druhou stranu se zdá nepochybný podíl obou proteinů v patogenezi sekundární amyloidózy a jejich jiných typů a v rozvoji Alzheimerovy choroby. Od objevu v roce 1930 je CRP využíván jako diagnostický ukazatel aktivity zánětu a diskriminační marker bakteriálních komplikací chronických onemocnění. Rutinní biochemická analýza CRP vede v posledních letech k širokému uplatnění této metodiky v klinické praxi.

        Klíčová slova: C-reaktivní protein, hepatocyt, interleukin 6, pentraxiny, sérový amyloid A.