Spontánní pneumotorax představuje přibližně 0,1–2 % chirurgických onemocnění. Rozlišují se čtyři podtypy, a to primární, sekundární, katameniální a neonatální. Etiologie primárního pneumotoraxu není přesně známa, neboť nevzniká v bezprostřední souvislosti s nějakým základním plicním onemocněním. Nicméně u valné části nemocných (80 až 85 %) k němu dochází rupturou emfyzematózních bul či subpleurálních bublin vzduchu, tzv. blebsů. Naproti tomu sekundární pneumotorax je důsledkem, resp. komplikací, prokázaného lokalizovaného či generalizovaného plicního onemocnění. Katameniální pneumotorax je recidivujícím plicním kolapsem vznikajícím u žen během menstruace. Neonatální pneumotorax nacházíme typicky u nezralých novorozenců, resp. nedonošenců, často v souvislosti s vrozenými plicními poruchami. Z patofyziologického hlediska se jedná o akutní poruchu distribuce krevních plynů v plicích s následnou hypoxémií, kterou lze označit jako náhlou příhodu hrudní. V klinickém obrazu plicního kolapsu dominuje triáda příznaků – dušnost, pleuritická bolest a suchý neproduktivní kašel. Diagnóza je obvykle stanovena již na základě anamnézy a pečlivého klinického vyšetření, potvrdí ji pak skiagram plic. Cílem léčby spontánního pneumotoraxu je obnovit trvalé rozvinutí plíce v původním rozsahu. Konzervativní léčbu volíme u prvních epizod pneumotoraxů malého rozsahu bez dalších komplikací či symptomatologie. V ostatních případech přistupujeme k terapii chirurgické, která zahrnuje punkci pleurální dutiny, její drenáž, a operační revizi cestou videotorakoskopie či torakotomie. Obecně se v případě první epizody plicního kolapsu dává přednost zákroku méně radikálnímu, tj. drenáži pleurální dutiny. Rekurence nemoci jsou indikovány k operační léčbě, primárně miniinvazivními postupy, při kterých se jednak uzavírá místo úniku vzduchu z plicního parenchymu, jednak se uměle vytváří pleurální symfýza k prevenci recidivy kolapsu. Tento typ výkonu přináší nejlepší výsledky, recidivy nepřesahují 3 %.

        Klíčová slova: spontánní pneumotorax, drenáž, videotorakoskopie.