Souhrn:
Cévní postižení u syndromu horní hrudní apertury je vedle neurologických symptomů jednou z možných manifestací
tohoto onemocnění, které typicky postihuje mladé jinak zdravé jedince. Nejčastější cévním projevem syndromu
horní hrudní apertury jsou příznaky plynoucí z žilní hypertenze s možným vyústěním až do žilní trombózy. Arteriální
postižení se většinou manifestuje ischemickými symptomy. Při stanovení správné diagnózy hraje důležitou roli
několik momentů. Je to přítomnost specifických anamnestických údajů, zejména předcházející fyzické zátěže postižené
končetiny nebo traumatu, typické je jen jednostranné postižení, u arteriální manifestace nejsou přítomny ischemické
projevy v jiné lokalizaci, u žilní trombózy není zjevný vyvolávající moment či přítomnost hyperkoagulačního
stavu. Některé provokační manévry mohou přispět ke správnému stanovení diagnózy, zvláště ve spojení s další vyšetřovací
metodou, kterou je duplexní sonografie. Katetrizační výkony jak u žilního, tak i u arteriálního syndromu horní
hrudní apertury jsou součástí spíše léčebné fáze, jejich význam v diagnostice se snižuje. Léčba těchto nemocných
se v současné době stává mezioborovou a podílejí se na ní angiologové, intervenční angiologové a cévní chirurgové.
Tento multidisciplinární přístup k léčbě syndromu horní hrudní apertury zlepšuje dlouhodobě především kvalitu života
těchto nemocných.
Klíčová slova:
syndrom horní hrudní apertury, žilní trombóza, ischémie horní končetiny, endovaskulární léčba,
chirurgická léčba.
|