Úvod: Četnost a závažnost tupých poranění hrudníku trvale narůstá. Poměrně vysoká letalita je způsobena vlastním poraněním i následnou systémovou zánětlivou reakcí. Cíl práce: Cílem práce je ověřit účinnost farmakologické blokády systémové zánětlivé reakce organismu (SIRS) u závažných tupých poranění hrudníku. Zjistit, zda podávání indometacinu, jako inhibitoru cyklooxygenázy, může být prevencí multiorgánové dysfunkce a multiorgánového selhání. Materiál a metodika: Pacienti byli rozděleni do 4 skupin podle míry zranění hodnocené ISS (Injury Severity Score). Do skupiny I. byli zařazeni pacienti s ISS 17 a nižším. Zde se nepředpokládá rozvoj SIRS. Ve skupině II. jsou pacienti s ISS 18–30, tedy již spadající do skupiny polytraumat podle nové definice. Ve skupině III. jsou pacienti s ISS 31–40 (velmi těžké poranění). Skupinu IV. tvoří kriticky zranění (ISS 41 a vyšší). Části pacientů v naší studii je kromě standardní léčby podáván indometacin, jako inhibitor cyklooxygenázy v kaskádě kyseliny arachidonové. Výsledky: Za posledních 14 měsíců bylo do studie zařazeno 65 pacientů, u 22 pacientů byl podáván indometacin. Ve skupině s podáváním indometacinu dochází k pozdějšímu vzestupu zánětlivých markerů ve skupinách III. a IV. a kratšímu trvání tohoto vzestupu ve skupinách II. a III. Ve skupině III. byla signifikantně kratší doba UPV v podskupině s indometacinem. Přibližně 44 % pacientů již přichází s rozvíjejícím se syndromem zánětlivé odpovědi. Všichni pacienti mají nízkou antioxidační kapacitu. V našemsouboru zemřelo 5 pacientů, letalita činila 7,7 %. Všichni zemřelí byli ve skupině bez indometacinu, ovšem pouze v jednom případě bylo příčinou smrti multiorgánové selhání. Závěr: Z dosavadních výsledků vyplývá, že podávání indometacinu u závažných tupých poranění hrudníku může zlepšit prognózu některých pacientů.

        Klíčová slova: tupá poranění hrudníku – polytrauma – SIRS – MOF