Na základě literárních údajů je v práci hodnocena míra rizika vzniku reziduálního a recidivujícího cholesteatomu po prvotní léčbě středoušního cholesteatomu uzavřenou technikou. Tato technika v průběhu 40 roků toto riziko nezmenšila, ale naopak v důsledku větší četnosti středoušního cholesteatomu s převažujícím postižením mezotympana, s rozvinutou pneumatizací a dysfukční sluchovou trubicí, spíše zvětšila. Tato technika nevylučuje potřebu následné otologické péče a ani signifikantně nezajišťuje lepší sluchové výsledky než některé jiné modality chirurgické léčby. Není ale ani většímriz ikem z hlediska komplikací. Riziko druhého a dalšího cholesteatomu je v souhrnu a v průměru literárních údajů přes 40 %, míra reoperací je ještě vyšší. Toto riziko, byť menší, je i u otevřených metod, které mají ale zejména v dětském věku vyšší frekvenci zánětů trepanační dutiny.

        Klíčová slova: středoušní cholesteatom, uzavřené technika, chirurgická léčba.