Souhrn:
Prognóza pacientů se systémovým lupus erythematodes je zlepšena díky imunosupresivní léčbě. Tato léčba
spolu s imunologickými abnormalitami v rámci základního onemocnění však vede ke zvýšenému riziku
závažných infekcí. Odlišení vzplanutí choroby od infekční komplikace je obtížné. Prokalcitonin je biomarkerem,
který je dosud využíván zejména u kriticky nemocných pacientů v diferenciální diagnóze systémové
zánětlivé odpovědi bakteriální a nebakteriální etiologie. Senzitivita a specificita nálezu zvýšených hodnot
dle různých studií kolísá. Článek podává základní přehled poznatků o prokalcitoninu a zaměřuje se na jeho
možné využití v revmatologii. Vzhledem k tomu, že hodnota prokalcitoninu se rychle zvyšuje v důsledku
závažné bakteriální či mykotické infekce a autoimunitním procesem či léčbou glukokortikoidy není významněji
ovlivněna, předpokládáme, že by mohl být prokalcitonin vhodným podpůrným ukazatelem v diferenciální
diagnóze těchto dvou situací. Dále usuzujeme, že kombinací vyšetření prokalcitoninu (parametru s vyšší
specificitou) s vyšetřením C-reaktivního proteinu (parametru s vyšší senzitivitou) a se současným zohledněním
hodnot C3 a C4 složek komplementu v séru by mohlo do budoucna přispět k odlišení těchto dvou situací,
které vyžadují zcela odlišný terapeutický přístup.
Klíčová slova:
prokalcitonin, autoimunita, infekce
|