Úspěchy endoskopistů v ošetřování jícnových varixů a posléze zavedení transplantace jater do algoritmu terapie jaterního selhávání odsunulo chirurgii portální hypertenze zcela na periferii zájmu hepatologů i chirurgů. Tento odklon od chirurgické léčby ještě potvrdilo zavedení TIPS do klinické praxe. Je zcela nepochybné, že kauzálním řešením dekompenzované jaterní choroby je pouze transplantace jater a pro akutní ošetření krvácení z varixů lze vybrat z řady spolehlivých a méně invazivních metod. Ale i v dnešní době má portosystémová spojka zejména v elektivní indikaci své místo a to u opakovaně krvácejících pacientů s dobrou jaterní rezervou, kde může podobně jako TIPS sehrát úlohu mostu k eventuální transplantaci nebo být trvalým řešením, dovolujícím dožít vyměřený čas v přiměřeném komfortu bez rizika krvácivých komplikací. Ne vždy je však možné založit chirurgickou spojku na některém z hlavních kmenů portální žíly. V takových případech je většinou s úspěchem provedena devaskularizace. Výjimečnou alternativou jsou atypické spojky, a to proto, že vedlejší přítoky vrátnice mají jen velmi zřídka dostatečný kalibr pro založení hemodynamicky významného zkratu. Autoři předkládají 2 případy, kdy byly úporné anemizující příhody krvácení při portální hypertenzi řešeny levostrannou epiploickorenální spojkou resp. anastomózou mezi dolní mezenterickou a levostrannou ilickou žílou.

        Klíčová slova: portální hypertenze – chirurgie – splenorenální spojka – mezenterikoiliakální spojka – epiploikorenální spojka – jícnové varixy – krvácení z varixů – atypické spojky