Východisko. Mnohočetný myelom je druhou nejčastější a ve většině případů stále nevyléčitelnou hematologickou malignitou. Výzkum biologické povahy choroby vede k identifikaci mechanizmů, které mohou být cílem nových terapeutických postupů. V současnosti je to hlavně zásah do interakcí mezi myelomovými buňkami a mikroprostředím kostní dřeně a ovlivnění nitrobuněčných metabolických procesů v nádorových buňkách. Jednou skupinou látek zasahujících do nitrobuněčného metabolizmu (princip označovaný jako „cílená“ – „targeted“ terapie) jsou inhibitory proteazomu a bortezomib (Velcade) je prvním zástupcem této skupiny, který je využíván v klinické praxi. Metody a výsledky. V 6 hematologických centrech v České republice bylo v roce 2004 léčeno bortezomibem 29 pacientů s refrakterním/relabujícím mnohočetným myelomem, 18 mužů a 11 žen, ve věku 42–80 let. Úvodní dávka léku (Velcade, Millenium Pharmaceuticals) byla 1,3 mg/m2, pouze v jednom případě bylo nutno dávku redukovat na 1,0 mg/m2 pro preexistující renální nedostatečnost. Terapeutická odpověď byla pozorována u 17 nemocných (59 %), z toho 4x kompletní remise, 11x parciální remise a 2x minimální odpověď. U 5 pacientů došlo ke stabilizaci, v dalších 6 případech k progresi choroby. Jeden nemocný zemřel pro sepsi ihned po zahájení léčby. Průměrná doba do odpovědi byla 55 dní (2,6 cyklu). Závěry. Nejčastějšími nežádoucími účinky léčby byly trombocytopatie, anémie, neuropatie, GIT komplikace, renální selhání a slabost. Nežádoucí účinky stupně 4 dle WHO se vyskytly u 37, 9 % pacientů (4x trombocytopenie, 2x GIT, 2x renální selhání, 1x hepatopatie, 1x sepse, 1x leukopenie, resp. anémie). Periferní senzomotorická neuropatie stupně 3 WHO se rozvinula u čtyř pacientů, z nichž v jednom případě bylo nutno léčbu přerušit. Celkově naše údaje potvrzují velmi slibné výsledky úvodních studií fáze II.

        Klíčová slova: mnohočetný myelom, proteazom, bortezomib, renální nedostatečnost.