Ošetření střelných poranění a prevence
vzniku komplikací v průběhu hojení
Jaganjac E., Kuba T., Višňa P., Beitl E., Kalvach J.
Traumatologické oddělení, Chirurgická klinika UK 2. LF a FN Motol, Praha, přednosta: prof. MUDr. J. Hoch, CSc. |
|
Souhrn:
Úvod: Cílem práce je zhodnotit způsob a výsledky ošetření střelných poranění a upozornit na nutnost standardního ošetření střelné rány
v mírových podmínkách.
Metodika: 60 pacientů bylo v období let 1997–2006 ošetřeno pro střelná poranění. Soubor zahrnoval 12 žen (20,0 %) a 48 mužů (80,0 %),
o průměrném věku 37,0 roku (rozsah 18–71 let). Použité zbraně byly: pistole 33x, puška 5x, útočná puška AK-47 1x, vzduchová puška 9x,
rozbuška 2x a nezjištěný typ zbraně 10x. V pooperačním období byly sledovány časné i pozdní komplikace, byly zhodnoceny jednotlivé varianty
ošetření a doba léčení.
Výsledky: Dva pacienti zemřeli během prvních 24 hod. (nejsou zařazeni do souboru), mortalita po uplynutí prvních 24 hodin byla 0%. Hospitalizováno
bylo 39 postřelených (65,0 %). Hospitalizace trvala 1 až 40 dní, průměrná doba hospitalizace byla 13,2 dne. Celková doba léčení
byla od 3 do 330 dní, průměrně 65,7 dne do ukončení léčby a ukončení pracovní neschopnosti. V 15 případech byla zasažena kost a v 8 případech
si fraktura kosti vyžádala osteosyntézu. Z toho 4 pacienti byli řešeni zevním fixátorem, 2 pacienti intramedulárním titanovým hřebem
a 2 pacienti transfixací zlomeniny pomocí Kirschnerova drátu. Sekundární sutura byla provedena u 18 pacientů (30,0 %). U dvou pacientů se
rozvinula osteomyelitida, jednou pakloub proximální falangy prstu ruky a jednou embolie plic bez fatálního konce.
Závěr: Za standardní způsob ošetření závažných střelných poranění považujeme primárně a akutně provedený důsledný debridement,
dostatečnou fasciotomii a kompletní drenáž střelného kanálu.
Klíčová slova:
střelná poranění – křížová fasciotomie
|