Analýza příčin přerušení terapie DMARDs
u pacientů s revmatoidní artritidou
Forejtová Š., Pavelková A., Zvárová J. 1 , Rovenský J. 2 , Tuchyňová A. 2 ,
Revmatologický ústav, Praha 1 Evropské centrum pro medicínskou informatiku, statistiku a epidemiologii UK a AV ČR, Praha 2 Výskumný ústav reumatických chorôb, Piešťany |
|
Souhrn:
Autoři provedli epidemiologickou studii, jejíž výsledky hodnotily terapii revmatoidní artritidy
jednotlivými chorobu modifikujícími léky (DMARDs) z hlediska účinnosti a toxicity. Jednalo se
o retrospektivní, multicentrickou studii, kdy byla využita dokumentace z 15 ambulantních i lůžko-
vých revmatologických zařízení na území České a Slovenské republiky. Na základě této dokumen-
tace byl lékařem vyplněn dotazník pro počítačové zpracování. Celkem bylo zachyceno 1162 případů
přerušení terapie DMARDs u 760 pacientů s RA. Přerušení terapie z důvodů nežádoucích účinků
bylo nejčastěji zachyceno u terapie zlatem a u terapie metotrexátem (u obou kolem 60 % dokumen-
tovaných případů přerušení terapie). Nejméně často byla pro nežádoucí účinky vysazována antima-
larika (necelých 25 %). Z důvodů nedostatečné účinnosti byla naopak nejčastěji vysazována antima-
larika (66 %), nejméně často byl pro neúčinnost vysazován cyklofosfamid (necelých 20 %). Průměrná
délka léčby DMARDs dosáhla téměř 30 měsíců. Překvapivě nejdéle byl podáván cyklofosfamid
(průměrná délka podávání dosáhla 39 měsíců), nejkratší dobu byl podáván cyklosporin (průměrně
9 měsíců). Délka léčby signifikantně korelovala s věkem nemocného v době zahájení léčby, poziti-
vitou revmatoidního faktoru, extraartikulárními příznaky a vzděláním nemocného. Naopak nebylo
zjištěno ovlivnění délky podávání DMARDs dalšími sledovanými faktory (pohlaví, sedimentace,
současné podávání kortikoidů).
Klíčová slova:
revmatoidní artritida, terapie, chorobu modifikující léky, DMARDs, nežádoucí
účinky, nedostatečná účinnost
|