Osud nemocných po odložení koronární
intervence na základě měření frakční
průtokové rezervy myokardu
Mates M., Hraboš V., Hájek P., Malý M., Horák D., Fiedler J., Durdil V., Vojáček J.
Divize kardiologie Interní kliniky 2. lékařské fakulty UK a FN Motol, Praha, přednosta doc. MUDr. M. Kvapil, CSc. a Kardiocentrum dospělých 2. lékařské fakulty UK a FN Motol, Praha, vedoucí lékař prof.MUDr. J. Vojáček, DrSc. |
|
Souhrn:
Vyšetření frakční průtokové rezervy myokardu (FFR) je metoda založená na intrakoronárním
měření tlaků během farmakologicky navozené hyperémie. Jednou z indikací vyšetření FFR je
stanovení funkční významnosti angiograficky hraničně významných stenóz, jejichž intervenci lze
při hodnotě FFR > 0,75 podle dosavadních zkušeností u selektované populace nemocných bezpečně
odložit. Cílem práce bylo zjistit výsledky klinického sledování nemocných, u kterých byla na
základě měření frakční průtokové rezervy odložena intervence angiograficky hraničně významné
stenózy a kteří nebyli selektování na základě rozsahu koronárního postižení nebo výsledku zátěžového
testu. Soubor a metody. Do prospektivního sledování bylo zařazeno 50 nemocných (33
mužů, průměrný věk 60,8 ± 10,2 roků), u kterých byla odložena koronární intervence. Celkem byla
vyšetřeno 62 angiograficky hraničně významných stenóz (40 - 70 % podle kvantitativní koronární
analýzy), průměrná hodnota stenózy lumen 55 ± 7 %, průměrná hodnota FFR 0,89 ± 0,06, postižení
ramus interventricularis anterior u 34 stenóz, ramus circumflexus u 13 stenóz, pravé koronární
tepny u 15 stenóz. Choroba jedné tepny u 14 nemocných (28 %), choroba dvou tepen 27 nemocných
(54 %) a choroba tří tepen u 9 nemocných (18 %) - postižení více tepen bylo přítomné u 72 % nemocných.
Zátěžový test byl pozitivní u 15 nemocných, u 1 nemocného byl negativní a u 3 nemocných
byl nediagnostický. Sledování nemocných bylo provedeno ve formě klinické vyšetření nebo
telefonického či korespondenčního dotazníku. Sledovanými údaji byl výskyt všech úmrtí, úmrtí
z kardiální příčiny, infarktu myokardu, nutnosti intervence vyšetřované stenózy. Dále byla sledována
intenzita subjektivních obtíží, které byly hodnoceny podle CCS klasifikace (stupně 0 až 4)
a intenzita antianginózní farmakologické léčby. Výsledky: Sledování bylo provedeno u 49 nemocných
(98 %), průměrná doba sledování 15,4 ± 2 měsíců (rozsah 12 - 22 měsíců, medián 15 měsíců),
dva pacienti (4 %) během sledování zemřeli (příčinou úmrtí byl kolorektální karcinom a karcinom
plic), nebylo zaznamenáno úmrtí z kardiální příčiny, nebyl zaznamenán infarkt myokardu, u dvou
nemocných byla provedena revaskularizace měřené stenózy. Předpokládané 22měsíční přežití
[průměr ± standardní průměrná chyba (SEM)] bylo 86 ± 7 %. Přežití bez kardiálních příhod (úmrtí
z kardiální příčiny, infarkt myokardu, revaskularizace měřené stenózy) bylo 93 ± 5 %. Byl zaznamenán
významný pokles stupně anginy pectoris (1,8 ± 1,3 vs. 1,1 ± 1,0; p < 0,05). Nebyl rozdíl
v antianginózní medikaci (1,7 ± 0,8 vs. 1,7 ± 0,7). Závěr: Odložení koronární intervence hraničně
významné stenózy podle měření FFR je během střednědobého sledování bezpečné. Při stejné
intenzitě antianginózní léčby byl zaznamenán významný pokles intenzity anginy pectoris.
Klíčová slova:
Frakční průtoková rezerva myokardu - Koronární angioplastika - Ischemická choroba
srdeční
|