Výskyt antifosfolipidových protilátek u nemocných se systémovým lupus erythematodes
Fojtík Z.1, Beránek M.2, Kořístek Z.1, Klabusay M.1, Buliková A.3
1Interní hematoonkologická klinika, Fakultní nemocnice Brno Bohunice, 2Centrum biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty MU, 3Oddělení klinické hematologie, Brno |
|
Souhrn:
Antifosfolipidové protilátky (APLA)mohou rozmanitýmzpůsobemovlivňovat pochody na odlišných
úrovních koagulační kaskády. Přítomnost APLA protilátek může vést k různým klinickým projevům,
kterým dominují trombotické příhody, opakované ztráty plodu a trombocytopenie. Cíl studie:
retrospektivně analyzovat výskyt lupus antikoagulant (LA) a APA (směs fosfolipidů – kardiolipin,
kyselina fosfatidová a fosfatidylserin v komerčním setu) protilátek u nemocných se systémovým
lupus erythematodes (SLE) a porovnat s anamnestickými údaji o přítomnosti trombofilních příhod.
Materiál a metodika: byl hodnocen soubor 46 nemocných splňující ACR kritéria pro SLE. Byly
sledovány nespecifické parametry zánětlivé aktivity, autoprotilátky (titr ANA, anti-ENA, anti-ds
DNA, anti-Ro, anti-La, anti-Sm, anti snRNP), lupus antikoagulant a protilátky proti fosfolipidům –
kardiolipin, kyselina fosfatidová a fosfatidylserin v komerčním setu (APA test). Byly anamnesticky
hodnoceny trombofilní příhody. Výsledky: V souboru bylo 13 LA+ a 33 LA-, resp. 18 APA+ a 28 APAnemocných.
Celkově bylo anamnesticky zjištěno 40 trombotických příhod. Ve skupině LA+ byla
u 62 % nemocných přítomnost žilních trombóz, ve skupině LA- 18 % (p<0,05). Arteriální trombózy se
vyskytly ve skupině LA+ u 31 %, ve skupině LA- u 6 % (p<0,05). Při hodnocení samovolných potratů
nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly. Obdobná statistická významnost byla nalezena i pro
skupinyAPA+ a APA-, pro žilní trombózy (p<0,05) a pro arteriální trombózy (p<0,05), pro ztráty plodu
nevýznamně. Statisticky významným parametrem byl nález trombocytopenie pod 100x109/l, kdy ve
skupině LA+ byl nález 31 %, ve skupině LA- bylo zaznamenáno 6 % (p<0,05). Statistická významnost
byla zaznamenána v případě hodnocení ANA>1:160 a v případě pozitivity anti-ENA autoprotilátek.
Ve skupině LA+ bylo 8 % nemocných, ve skupině LA- 58 % (p<0,05). Sekundární antifosfolipidový
syndrom byl zjištěn u 30 % SLE nemocných, 79 % LA+, 93 % APA+. Závěry: z retrospektivní analýzy
vyplývá, že existuje statisticky významná korelace mezi pozitivitou LA a APA a anamnesticky
zjišťovanými trombotickými příhodami. Tato korelace byla pozorována ve vztahu k žilním a arteriálním
trombózám a trombocytopenii. Z výsledků je také zřejmé, že na trombofilních stavech, které
lze pozorovat v rámci SLE, se mohou podílet další antifosfolipidové protilátky a řada jiných faktorů.
Klíčová slova:
|