Cíl práce. Cílem práce bylo posouzení významu domácího měření krevního tlaku přístrojem OMRON HEM 706 (opatřeným tiskárnou) pro hodnocení antihypertenzivní léčby perindoprilem všeobecnými lékaři a zjistit jednak výskyt „hypertenze bílého pláště“, jednak ověřit metodu domá- cího měření krevního tlaku v ordinacích velkého počtu všeobecných lékařů. Metodika. Porovnali jsme domácí měření krevního tlaku přenosným přístrojem Omron HEM 706 s kazuálními hodnotami krevního tlaku v průběhu 6měsíční studie léčby 503 hypertoniků perin- doprilem, resp. kombinací perindoprilu s diuretikem, nejčastěji malou dávkou hydrochlorothiazi- du. Studie se účastnili všeobecní lékaři z České republiky a Slovenské republiky. Domácí měření krevního tlaku bylo provedeno vždy pacienty 4 dny po sobě před návštěvou lékaře, a to jednak na konci dávkovacího období, jednak na vrcholu účinku léku. Domácího měření krevního tlaku se však účastnilo méně nemocných nežli návštěv nemocných u lékaře. Každé měření bylo provedeno 2krát. Přístroj Omron umožňuje vytisknout naměřené hodnoty. Za kazuální hypertenzi byly pova- žovány hodnoty 140/90 mm Hg a vyšší, za hypertenzi doma průměr 8 měření denního krevního tlaku jen z posledních 2 dnů měření vyšší než 135/85 mm Hg. Výsledky. Zjistili jsme při léčbě perindoprilem významný pokles systolického i diastolického krev- ního tlaku, a to jak kazuálního, tak doma měřeného. K normalizaci diastolického tlaku (diastolic- ký tlak nižší než 90 mm Hg) došlo u 59,3 % nemocných po 1. měsíci léčby, po 3 měsících léčby u 75,4 % nemocných a po 6 měsících byl diastolický tlak normalizován u 78,5 % nemocných. Pouze 2,1 % souboru přerušilo účast ve studii pro nežádoucí účinky léčby. Tato data potvrzují velmi dobrou účinnost a snášenlivost perindoprilu. Zájem všeobecných lékařů a adherence nemocných k domácímu měření krevního tlaku byly od počátku menší nežli v minulé práci, ve které jsme testovali domácí měření krevního tlaku v ambu- lantní praxi kardiologů. Jen 62,6 % lékařů, kteří projevili zájem o studii se skutečně studie účast- nilo a navíc z celkového počtu nemocných 14 % - 19 % pacientů domácí měření krevního tlaku vůbec nepoužilo. Výskyt „fenoménu bílého pláště“ závisel na jeho definici; zvyšoval se při méně striktní definici. Jeho výskyt klesal v průběhu léčby tak, jak se krevní tlak normalizoval. Doma měřené hodnoty krevního tlaku byly významně vyšší v prvých 2 dnech domácího měření nežli v dalších 2 dnech domácího měření krevního tlaku. „Hypertenze bílého pláště“ byla zjištěna na počátku studie u 9,4 % nemocných. Kromě „hypertenze bílého pláště“ umožnilo domácí měření krevního tlaku také rozpoznat „normotenzi bílého pláště“, tj. situaci, kdy měl nemocný sice normální kazuální krevní tlak, ale ten byl v domácím prostředí zvýšený. „Normotenze bílého pláště“ se vyskytla u 26,3 % nemocných na konci studie. Vyšší výskyt mohl být zčásti způsoben nezachováním klidové periody před domácím měřením krevního tlaku. Závěry. Domácí měření krevního tlaku bylo kladně hodnoceno jak lékaři, tak nemocnými. Přispí- vá lékařům k podstatně lepší orientaci o skutečné účinnosti léčby a napomáhá také lepší adheren- ci nemocných k léčbě. Umožňuje vyloučit nadbytečnou farmakologickou léčbu u nemocných s „hypertenzí bílého pláště“, jakož i nedostatečnou léčbu u nemocných s „normotenzí bílého pláš- tě“.

        Klíčová slova: Léčba esenciální hypertenze perindoprilem - Domácí měření krevního tlaku - „Hy- pertenze bílého pláště“.