Souhrn:
Cíl studie: Cílem naší práce bylo zhodnotit zdravotní stav postmenopauzálních žen s dlouhodobou
hormonální léčbou (HT) a porovnat jej se zdravotním stavem kontrolní skupiny bez hormonální
substituční terapie. Zaměřili jsme se na metabolický estrogen-defi citní syndrom a jeho vliv
na riziko kardiovaskulárního onemocnění, riziko osteoporózy a riziko paměťové dysfunkce.
Typ studie: Epidemiologická studie.
Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika FN, Hradec Králové.
Metodika: Při klinickém a laboratorním vyšetření jsme porovnávali TK, BMI, lipidový profi l,
glykémii, sérové hladiny C-reaktivního proteinu a homocysteinu u žen užívajících estrogen-progestinovou
terapii (EPT), estrogenovou terapii (ET) s kontrolní skupinou. Pomocí denzitometrického
vyšetření jsme stanovili kostní denzitu a dotazníkovou metodou jsme sledovali paměťové
funkce.
Výsledky: Zjistili jsme, že hormonální terapie má pozitivní vliv na kardiovaskulární rizikové faktory,
a to především pro lepší lipidový profi l, glykémii, index aterogenity, nižší BMI a diastolický
krevní tlak. Zjistili jsme i protektivní vliv HT na úbytek kostní hmoty v oblasti bederní páteře.
V oblasti krčku kosti stehenní jsme tento vliv neprokázali. Neprokázali jsme ani vliv hormonální
substituční terapie na paměťové funkce, ale zjistili jsme, že kulturně-společenský život starších
žen ve východočeském regionu je chudý. Nezaznamenali jsme žádný případ infarktu myokardu,
cévní mozkové příhody ani rakoviny prsu u žen při dlouhodobé hormonální terapii.
Závěr: Ženy léčené hormonální terapií mají méně rizikových faktorů kardiovaskulárního onemocnění
a lepší stav kostní denzity v porovnání s kontrolní skupinou.
Klíčová slova:
menopauza, hormonální substituční terapie, kardiovaskulární rizikové faktory,
osteoporóza
|