Souhrn:
U souboru 79 kriticky nemocných byly prospektivně sledovány po dobu 28 dnů potenciální rizikové
faktory rozvoje polyneuromyopatie kritického stavu (CIPM). Sledování dokončilo 48 nemocných.
Rozvoj CIPM na konci 1. měsíce byl zaznamenán u 27 nemocných (56,3 %) a byl pozitivně asociován
s přítomností a zejména s delší dobou trvání syndromu systémové zánětlivé odpovědi (SIRS) (p < 0,001)
a dále se stupněm multiorgánového selhání vyjádřeného sumárním 28denním SOFA skóre (kvantitativní
skóre hodnotící stupeň dysfunkce či selhání respiračního, kardiovaskulárního, centrálně nervového,
hepatálního, renálního a hematologického systému) – p < 0,001. Analýzou jednotlivých orgánových
skóre byla zjištěna nezávislá asociace s rozvojem CIPM u sumárního respiračního a centrálně
nervového 28denního skóre. Vstupní SOFAskóre (den 0) ani sumární skóre v 1. týdnu nebyly významně
asociovány s rozvojem CIPM, zatímco v dalších 3 týdnech bylo sumární týdenní SOFA skóre významně
vyšší ve skupině s CIPM. Tyto nálezy podporují možnou etiologickou souvislost mezi SIRS a vznikem
polyneuropatie i myopatie kritického stavu. Časná detekce CIPM u části nemocných v 1. týdnu trvání
kritického stavu a narůstání asociace mezi stupněm multiorgánového selhání a rozvojem CIPM v čase
podporují hypotézu, že CIPM je spíše součástí multiorgánového selhání než jeho pozdní komplikací
a představuje další orgánové selhání (neuromuskulární selhání). Autoři nezjistili nezávislý vliv dalších
potenciálních faktorů na rozvoj CIPM, zejménakumulativní dávky kortikosteroidů, nedepolarizujících
blokátorů nervosvalového přechodu a aminoglykosidů, věku, pohlaví,hypalbuminémie,hyperglykémie
a iontové dysbalance.
Klíčová slova:
rizikové faktory polyneuromyopatie kritického stavu, SOFA skóre, syndrom systémové
zánětlivé odpovědi, neuromuskulární selhání
|