Autoři seznamují čtenáře s farmakologickýma klinickýmprofilem nově uváděného anxiolytika na náš trh. Buspiron je indikován u úzkostných poruch, zejména u generalizované úzkosti. Buspiron má klinický účinek srovnatelný s běžně užívanými benzodiazepinovými anxiolytiky. Na rozdíl od nich má několik výhod: neovlivňuje psychomotorické funkce, nevyvolává sedaci, nepotencuje látky vyvolávající centrální depresi (alkohol, benzodiazepiny a řada dalších psychofarmak), nemá návykový potenciál, má minimum lékových interakcí a je dobře tolerován. Jeho nevýhodou je pozdní nástup anxiolytického účinku, který se objevuje po dvou týdnech nebo později.

        Klíčová slova: buspiron - úzkostné poruchy - anxiolytika - benzodiazepiny.