Název dyserytropoetické anémie byl původně použit pro označení dříve neznámých kongenitálních anémií charakterizovaných patologickými změnami morfologie erytroblastů. V normální kostní dřeni jen malá část erytroblastů vykazuje dysplastické změny jako bazofilní tečkování, vakuolizaci cytoplazmy, nepravidelnou konturu jader, meziplazmatické můstky erytroblastů, Howell-Jollyho tělíska. Pouze ojediněle lze zastihnout dvoujaderné erytroblasty. Mnohojaderné erytroblasty nejsou v normální dřeni nikdy přítomny. O dyserytropoéze hovoříme, když podíl dysplastických erytroblastů je větší než normálně nebo jsou-li přítomny změny, které nezastihneme v normální dřeni, jako je megaloblastoidní přestavba, mezijaderné chromatinové můstky nebo jiné anomálie. Dyserytropoéza je přítomna u většího počtu vrozených nebo získaných poruch hematopoézy. Kongenitální dyserytropoetické anémie (CDA) se vyznačují morfologickými změnami erytroblastů, neefektivní erytropoézou a některé sklonem k přetížení organismu železem. Heimpel a Wendt klasifikovali nemocné s CDA podle morfologie erytroblastů do tří typů, označených jako I, II a III. Následně se ukázalo, že existují CDA, které se odlišují od tří klasických typů, které byly označeny jakoCDA IV nebo jako varianty. Publikace shrnuje současné poznatky o dyserytropoéze a zvláště o vrozených dyserytropoetických anémiích.

        Klíčová slova: dyserytropoéza, CDA I-III