Úvod: Geriatrické trauma je většinou definováno jako poranění u populace ve stáří 65 let a více. Tito zranění představují specifický problém pro jejich zranitelnost, pro limitující fyziologickou reakci na úrazový stres a pro častý výskyt přidružených onemocnění, která komplikují léčbu. Cílem sdělení bylo zhodnocení zraněných s polytraumatem starších 65 let na základě porovnání se skupinou mladších pacientů. Nemocní, metodika a výsledky: Do retrospektivní studie bylo zahnuto 198 zraněných s polytraumatem hospitalizovaných od r. 2005 do r. 2006. Z celkového počtu bylo 27 (13,6 %) zraněných ve věku 65 let a více. Rozdíl v APACHE II při přijetí mezi oběma skupinami byl vysoce statistický významný (19–27,2; p = 0,0001). ISS (průměr) bylo vyšší u starších zraněných (29–38). Nejčastějším mechanismem poranění byl u obou skupin dopravní úraz včetně kolize chodec – dopravní prostředek (61 – 73 %). Z poranění jednotlivých systémů byl signifikantní rozdíl ve výskytu kraniocerebrálního poranění (80–96 %; p = 0,041). V časném poúrazovém období bylo provedeno 99 (57 %) akutních operací u mladších zraněných a 11 (79 %) u starších. Statisticky významný rozdíl byl v úmrtnosti (25–44 %; p = 0,031). Závěr: Polytrauma u zraněných starších 65 let a více je charakterizováno vyšším stupněm závažnosti a vyšším výskytem kraniocerebrálního poranění. Nejčastějším mechanismem poranění je dopravní úraz. Úmrtnost byla vyšší u starších pacientů.

        Klíčová slova: polytrauma – zranění starší 65 let – incidence – léčení