Klinické korelace antinukleárních
autoprotilátek u sklerodermie
Štork J. 1 , Vencovský J. 2 , Kafková J. 2 , Bečvář R. 2
Kožní klinika 1. LF UK, VFN, Praha, přednosta prof. MUDr. F. Vosmík, DrSc. 2 Revmatologický ústav, Praha, ředitel doc. MUDr. K. Pavelka, CSc. |
|
Souhrn:
Klinické korelace antinukleárních protilátek (ANP) byly hodnoceny u skupiny 69 nemocných
(7 mužů) se systémovou sklerodermií (SSc), nediferencovanou (UCTD) či překryvnou (SPS) sklero-
dermickou symptomatologií, a u 23 pacientů (6 mužů) s morfeou. ANP byly stanoveny metodou
nepřímé imunofluorescence na substrátu HEp-2 buněk (IF) a imunoblotu (IB). U SSc byly ANP
přítomné v 98 %, u SPS ve 100 %. Anticentromerové protilátky (ACA) byly přítomny u 4 % pacientů
se SSc (klasifikovaných podle striktních kritérií), u 10 % nemocných se SSc (podle volnějších
kritérií) a u 11 % všech nemocných se systémovým postižením. Anti-Scl-70 byly přítomny u 73 %
pacientů se SSc a u 63 % všech se systémovou formou. Ani u jedné z těchto protilátek nebyly
prokázané klinické korelace. Na IB byly nalezeny též jiné ANP (proti: SSA/Ro, SSB/La, fibrilarinu,
RA33, Jo-1, PM-Scl a nRNP), z nichž některé vykazovaly vztah k určitému orgánovému postižení.
Nízký výskyt ACA a vysoký výskyt anti-Scl-70 protilátek, nevykazujících klinické korelace, je
nejspíše ovlivněn výběrem, počtem a demografickými rozdíly nemocných. U morfey byly ANP
přítomny v 69 % (IF) a v 60 % (IB), které až na pacientku se suspektním přechodem v systémovou
formu s pozitivitou ACA na IB nebyly identifikovány.
Klíčová slova:
systémová sklerodermie, morfea, antinukleární protilátky, anticentromerové, anti-
Scl-70
|