Cíl: Autoři prezentují výskyt komplikací u laparoskopicky řešených tříselných kýl u nemocných operovaných na II. chirurgické klinice v Olomouci od května roku 1991 do konce roku 2002. Metodika: V souboru jsme hodnotili výskyt peroperačních a pooperačních komplikací a recidiv u laparoskopicky řešených tříselných kýl v rozmezí od května 1991 do konce roku 2002. Metodou TAPP bylo operováno 98 % tříselných kýl, metodou IPOM 0,9 % tříselných kýl, metodou TEP 0,4 % a prostou suturou bylo operováno 0,7 % tříselných kýl. Výsledky: Od května 1991 do konce roku 2002 jsme laparoskopicky operovali celkem 534 tříselné kýly (56 % všech operovaných tříselných kýl) u dospělých pacientů. Komplikací peroperačních a pooperačních bylo 8 (1,4 %). Z toho hematom v ráně po portu 2 (0,3 %), hematom skrota 1 (0,2 %), arteficiální perforace střeva 2 (0,3 %), neuralgie n. genitofemoralis l (0,2 %), arteficiální perforace močového měchýře 1 (0,2 %), pooperační hydrokéla 1 (0,2 %). Z celkového souboru 534 laparoskopicky operovaných tříselných kýl bylo 14 (2,6 %) recidiv. Závěr: Na základě našich zkušeností s řešením tříselných kýl laparoskopicky se jeví jako nejvýhodnější metoda transabdominálně preperitoneálně uložené síťky (TAPP). Při této metodě používáme zásadu tříbodové fixace – skrutkou k pecten ossis pubis a horní okraje síťky dvěma transparietálními stehy uzlenými trvale v podkoží.

        Klíčová slova: laparoskopická hernioplastika – laparoskopické komplikace – TAPP